Dokud vláda usilovala o nepopulární změny, sociální demokracie jen tratila. My nebudeme dělat nic, lid bude spokojen a bude za dva roky dobře vědět, co hrnout do volebních uren. Tato optimistická představa má jen jeden háček. Proud vede do velice neklidných vod. Pokud se něco nestane s financováním zdravotnictví, se systémem důchodového zabezpečení, s takzvanou bytovou otázkou a spoustou dalších zanedbaných neduhů, mohou se v době snadno dohledné začít dít všelijaké věci. Že spousta lidí ve volbách sype komunistům, je možná nepříjemné, horší bude, až opět zazvoní klíče.

A není dnes k takovým katastrofickým představám potřeba ani špetky pesimismu, stačí jen vědomí, že cokoli se stále víc a víc napíná, musí jednou prasknout. Ostatně největší omyl odpůrců takzvané Špidlovy reformy spočívá v tom, že Špidla reformu nevynalezl a zpočátku na ni asi ani nepomýšlel. To si jen dlouho odkládané problémy osedlaly Špidlu. Jeho zásluha (anebo jeho vina, jak je komu libo) spočívá pouze v tom, že je na rozdíl od svých předchůdců přestal zametat pod skříně.

Měli bychom si však asi připomenout, že jsme zkraje devadesátých let s nadšením a s ochotou utahovat opasky vstupovali do velkolepé ekonomické transformace, z níž se ale rychle a důsledně vydařily jen první kroky: liberalizace maloobchodních cen, správné nastavení kursu koruny a malá privatizace. Vše, co následovalo, se dělo pomalu, opatrně a polovičatě, navrch nečistě, a tudíž se skandály, odklady následovaly odklady. Měli bychom si také připomenout, jak zoufale dlouho se chystala územní reforma. To mělo jednoduchý důvod.

Dokud nebyly nové kraje a nezačaly křičet, že daně plynou od nich do Prahy a odpovědnost za financování z Prahy k nim, nebyl tu nikdo, kdo by měl dosti vůle a dosti síly vynucovat změny. Teď zde jsou. Tak bych tedy ke všem těm současným dohadům o podobě budoucí vlády chtěl přidat svůj tip. Největší šanci má zřejmě ta nynější špidlyprostá ČSSD. Protřelejší hoši jim teď asi rádi přenechají veslo, byť jen na čas, jen co proplujou těmi nejzrádnějšími proudy.

PRÁVO 30. června 2004