"Mne samotného tohle napadlo a připadá mi to jako slušná možnost. Byla by to pro něho zajímavá nabídka. Ale není to věc obchodování a leccos by se ještě muselo odehrát," řekl v pondělí na dotaz Práva předseda dolní komory za soc. dem. Lubomír Zaorálek.

Uvedl, že kdyby taková varianta nastala, pochopil by ji. Zaorálek však nechtěl spekulovat na téma, kam by v takovém případě zamířil on sám.

Po volbách 2002 se o Zaorálkovi spekulovalo jako o ministru průmyslu. Po zkušenostech v čele Sněmovny by mu mohlo být bližší spíše křeslo ministra zahraničí. Zaorálek ale všechny spekulace razantně odmítl, neboť podle něj žádná varianta zatím není na stole.

Špidla s tím zatím nepočítá

Pokud jde o Špidlu, nejdůležitější bude jeho vyjádření. "Zatím s tím nepočítá," zněla včerejší odpověď informovaného zdroje ohledně nápadu, aby odstupující premiér vedl Sněmovnu. Navíc by k tomu potřeboval širší souhlas poslanců než jen soc. demokratů, z nichž mnozí mu vyčítali neochotu komunikovat s poslaneckým klubem. Předsedu si volí Sněmovna obvykle v tajném hlasování.

Špidla by v čele dolní komory následoval Václava Klause a Miloše Zemana, kteří si - přes zaměření na exekutivu - zvykli na jiný způsob práce, natrénovali složité parlamentní procedury, včetně jednacího řádu, a přes drobná prvotní zaváhání se v takové funkci takříkajíc našli.

Hlava ČSSD Stanislav Gross se v neděli vyjádřil, že Špidla by měl mít možnost prosazovat soc. dem. koncepci budování státu například v rámci ČSSD či nějaké ústavní funkce.

Podle informací Práva by Špidla mohl vytvořit například diskusní platformu v soc. dem. na téma soc. dem. koncepce nebo třeba založit soc. dem. sdružení jako je Klausovo Centrum pro ekonomiku a politiku. To funguje jako jeho mozkový trust, jehož členové nyní Klause obklopují na Hradě.