Článek
„Těchto 80 tisíc lidí potřebuje intenzivní péči. Dalších 150 až 200 tisíc rodin nějak pomáhá svým seniorům. V roce 2030 bude intenzivní péči potřebovat na 145 tisíc lidí a podpůrnou pomoc 400 až 550 tisíc osob,“ řekl ve čtvrtek Hynek Jeřábek z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která na toto téma provedla dvě výzkumná šetření.
Nárůst počtu seniorů bude podle odhadu expertů v dalších letech rychlejší než zvýšení rozsahu služeb určených právě pro tuto skupinu spoluobčanů. Podle ředitele Ústavu sociálních služeb v Praze 4 Miloše Hájka je třeba při všech úvahách vzít v potaz i změny, kterými prochází rodina.
Většinou pomáhají ženy
„Česká rodina je tradičně dvoupříjmová. Pokud někdo, většinou žena, zůstane doma, aby pečoval o seniora, projeví se to okamžitě v ekonomické situaci rodiny a v tlaku na získání sociálních dávek. Proto roste tlak přesunout péči o seniora na sociální služby, na stát, obec. Roli hraje i fakt, že když se žena či muž chtějí vrátit do práce, v jejich věku, tedy v průměru mezi 40 až 55 lety, to není vůbec jednoduché,“ uvedl.
Průměrně rodina věnuje opatrování svého blízkého 41 hodin týdně, vyplývá z šetření. O starší členy rodiny se většinou starají ženy. Pomáhají s hygienou, oblékáním, povídají si s nimi, doprovázejí je k lékařům, perou, vaří, uklízejí, nakupují a komunikují s úřady. Péči obstarávají dvakrát častěji dcery než synové.
Některým seniorům stačí podpůrná pomoc. Ta si vyžádá průměrně 30,9 hodiny týdně. Na významnější péči vydává rodina v průměru 45,6 hodiny a na nezbytnou 61,8 hodiny.
České rodiny podle zjištění expertů péči o své starší členy chápou jako „práci z lásky“. Intenzivnější opatrování pro ně ale představuje zátěž, a to fyzickou i psychickou, potvrdila studie. Podle Hájka by se rodina na období, které s sebou může přinášet zvýšenou péči o seniora, měla hlavně připravit včas. V první řadě je třeba včas upravit byt, potvrzují odborníci, koupelnu, toaletu, přístupové cesty.
Podle expertů je na čase začít řešit i možnost, aby pečující mohli dostat určitou formu pečovatelské dovolené, po níž by se zas vrátili do práce.
Jak řekla náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) ČTK, ministerstvo práce a sociálních věcí nyní možnosti zavedení takové dovolené zvažuje.
Pracovní skupina diskutuje třeba o tom, že by člověk mohl zaměstnavatele požádat o volno na tři měsíce či o dočasné zkrácení nebo úpravu pracovní doby, firma by musela vyjít vstříc, upřesnila náměstkyně. Pokud by byla potřeba delší péče, mohl by si pak volno v práci vybrat další člen rodiny. „Jsou to zatím ale jen témata, ne hotové návrhy,“ zdůraznila.