„Nehledejte v tom žádný úmysl. Byla to opravdu náhoda,“ vrátila se k roku 2006 starostka Okarce Jitka Havránková. Ve zmíněném roce se totiž v obci dala podobně jako v řadě obcí jiných dohromady jediná kandidátka – a na té se sešly samé ženy. O čtyři roky později byly kandidátky dvě, a opět jen ženské. „Dvě ale byly jen proto, že bylo zájemkyň víc, než je možné umístit na jednu kandidátku,“ vysvětlila starostka.

Letos stačila jedna na to, aby se na ní umístilo kompletní současné něžné zastupitelstvo plus jedna nová tvář. To prý aby bylo aspoň trochu na výběr. Mužský ale opět žádný.

Muži nemají zájem

„Chlapi prostě nemají zájem. Ti, co by to snad i dělali, dojíždějí za prací, a tak dávají nejspíš přednost tomu. A hlavně: všichni vědí, že se kandidátky podávají. Přece je nemůžeme lámat v kole, aby do toho šli,“ doplnila první žena obce.

Mám z toho radost. Jak se kočky starají o dědinu, je úžasnévolič

Varováním o hádavých stvořeních dávají ženy v Okarci na frak. „Umíme se domluvit. A když je problém, s nímž potřebujeme poradit, chlapy v obci máme,“ vyvrátila Jitka Havránková podezření z války pohlaví.

Osmileté skóre ženské vlády v obci čítá kromě pravidelného využívání institutu veřejně prospěšných prací nové dětské hřiště, opravenou kapličku, rekonstrukci kulturáku či zahájenou (a dotovanou) investici do kanalizace s čistírnou odpadních vod.

Dělají to moc dobře,“ chválí přitom práci okareckých zastupitelek Radek Dobrovolný, který jako člen volební komise sám vylučuje jakoukoli zášť v obci. Podstatné je prý také to, že si díky ochotě žen malá vesnice drží samosprávu. A potvrdili to i další mužští, kteří svým sousedkám přišli hodit hlas.

„Mám z toho radost. Jak se kočky starají o dědinu, je úžasné,“ chválil i starší volič s hůlkou. „Kdyby to takhle vystřídali v Praze, třeba by to taky věci prospělo,“ dodal další volič Jiří Vlašín.