"Muž se vrátil s příznaky, které odpovídají nákaze ebolou, nicméně mohou to být i jiné nemoci, například horečka dengue," řekl Právu Šalek.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Odkud pacient je a v jaké společnosti se před hospitalizací pohyboval, nyní zjišťuje úřad hlavního hygienika. "Protože jediným projevem je zatím horečka, doufáme, že by se mohlo jednat o jinou nemoc, například malárii," řekl ČTK hlavní hygienik Vladimír Valenta. Momentálně se vyhledávají všichni lidé, se kterými se muž po návratu do vlasti setkal, doplnil. Ebola ale podle něj není přenosná v inkubační době, což je 21 dnů.

Podle Šalka pacient trpí silnými horečkami a byl umístěn do bioboxu na infekční oddělení. Personál nemocnice je na takovou situaci připravený a přesně ví, co má dělat, uvedl mluvčí.

„Při příjmu mu odebrali vzorky, které v tuto chvíli míří do laboratoře v Berlíně. Výsledky budou známy v pátek v poledne nebo po poledni,” přiblížil Šalek. Pokud se nákaza potvrdí, půjde o první případ výskytu eboly na území ČR.

„V tuto chvíli léčba spočívá v potlačování příznaků a snižování bolesti,” dodal mluvčí.

Epidemie eboly se šíří v západní Africe. Nákazu však již zaznamenali i v USA. Od loňského prosince jí podlehlo na 3430 lidí. Před několika dny byl ve Španělsku potvrzen první případ, kdy k infikování došlo na evropské půdě. Čtyřicetiletá zdravotnice María Teresa Romerová Ramosová se v madridské nemocnici nakazila, když asistovala u kněze, jenž se nakazil v Sieře Leone.

Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire.
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zair).
Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra.
Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů.
Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji.
Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví.
Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem.