Zeman o svém rozhodnutí informoval dopisem předsedu Sněmovny Jana Hamáčka. V textu odkázal i na své vystoupení ve Sněmovně, kde formuloval, za jakých podmínek normu poslancům nevrátí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Poslanecká sněmovna však mou žádost, motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy, neakceptovala,“ posteskl si prezident. Poslanci politické náměstky v návrhu, který následně prošel i Senátem, ponechali.

„Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ dodal Zeman, který již dříve avizoval, že bude-li jeho veto přehlasováno, mohl by se obrátit se stížností na Ústavní soud.

Zeman: Dojde k politizaci státní správy

Když prezident v září zákon kritizoval ve Sněmovně, použil přirovnání ke kapustičce a slimáčkům: zatímco plodiny je málo, slimáčků hodně, a strany podle Zemana potřebují zaměstnat na ministerstvech své loajální a zasloužilé funkcionáře.

„Jsem přesvědčen, že návrh zákona nejenže není depolitizací státní správy, ale naopak její zesílenou politizací,“ řekl tehdy.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) následně slíbil, že se kabinet pokusí prezidenta přesvědčit, aby zákon, který by měl platit od začátku příštího roku, nevetoval.