„Bude to první památník svého druhu v České republice,“ řekl Právu Stanislav Bukovský z plzeňské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu. Akci inicioval Kruh občanů vyhnaných z pohraničí v roce 1938.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Myslíme, že to byla významná událost v našich dějinách, ale máme pocit, že se na ni poněkud zapomíná. A my nechceme, aby upadla v zapomnění,“ uvedl Bukovský a dodal: „O odsunu Němců se přitom diskutuje, v Německu jim dokonce postavili velký památník.“

Plzeňské memento bude mít podobu tři metry vysokého obelisku. Ten bude složený ze tří kvádrů vytesaných z hořického pískovce. Kromě nápisu připomínajícího vyhnání Čechů na něm bude i reliéf českých zemí před mnichovskou dohodou a po ní. „Památník chceme odhalit na výročí tehdejších událostí v září příštího roku,“ konstatoval Bukovský.

Cena díla by neměla převýšit šest set tisíc korun a potřebné finance už přislíbil kraj, pozemek poskytlo město. Plzeň je podle Bukovského pro tento pomník ideálním místem. „Byla největším městem, které po Mnichovu leželo přímo na hranici. Hned tady kousek za řekou Radbuzou už bylo Německo,“ podotkl Bukovský.

Statisíce na útěku

Exodus neněmeckých obyvatel začal už před odstoupením Sudet. „Ze zhruba osmi set tisíc Čechů jich bylo v roce 1938 vyhnáno nebo ze strachu odešlo 122 tisíc, s nimi také patnáct tisíc Židů a osmnáct tisíc německých odpůrců nacismu,“ řekl Bukovský.

Miroslavu Mimrovi, který se zúčastnil pátečního slavnostního aktu, bylo tehdy šest let. Tenkrát bydlel v Jindřichově Hradci.

„Sudetskou linii jsme měli dvě stě metrů od baráku. Viděl jsem, jak Čechy vyháněli, měli dvě hodiny na to, dát se k Němcům, nebo opustit vesnici. Utečenci táhli kolem nás, vozík, na něm pár věcí a peřina, na které sedělo malé děcko. Víc neměli,“ zavzpomínal.