Počítá s tím návrh nového zákona o bezpečnostní činnosti z dílny ministerstva vnitra, který by vůbec poprvé měl jasně určit „pravidla hry“ pro soukromá očka a bezpečnostní agentury a který by měla v nejbližší době projednat vláda. Zatím totiž neexistuje právní norma, která by činnost soukromých bezpečnostních agentur vymezovala.

Privátní detektivové by podle nové úpravy nesměli přijímat zakázky, jejichž předmětem by bylo zjišťování např. etnického původu, sexuální orientace, politických postojů nebo náboženského přesvědčení konkrétních lidí, stejně jako slídění po detailech o jejich zdravotním stavu nebo intimním životě.

Výjimku z plošného zákazu byznysu s informacemi o sexuální aktivitě pak mají podle resortu vnitra představovat pouze objednávky sledování od tzv. „osob blízkých“.

„Ministerstvo zastává názor, že vymezení působnosti soukromých detektivů v oblasti zjišťování intimních údajů v návrhu zákona pokrývá celou škálu případů, které jsou únosné pro fungování demokratické společnosti,“ konstatuje k tomu vnitro v písemném odůvodnění navrhovaného zákona.

Vylučujeme kompromitaci

A zároveň dodává, že osobami blízkými se v tomto směru myslí zejména manželé nebo registrovaní partneři, ale i další rodinní příslušníci a také lidé, kteří spolu trvale žijí.

Právě jimi zadané sledování, typicky při podezření na partnerskou nevěru, by soukromé bezpečnostní agentury mohly vyslyšet, ostatní zakázky na špehování by ale zůstaly mimo zákon.

„Návrh tak vylučuje vznik situací, kdy případné odchylky od zažitých společenských zvyklostí, které nejsou jednáním protiprávním, by mohly zapříčinit cílenou morální a společenskou likvidaci nepohodlných lidí,“ napsalo k tomu vnitro.


Samozřejmě pokud vlastním např. pozemek nebo firmu, tak mám právo zjistit, jestli mi tam někdo nechodí krástAsociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník

Jeho mluvčí Hana Malá k tomu pro Právo dodala, že soukromí detektivové by v případě úspěchu resortního návrhu neměli žádné další oprávnění nebo pravomoci, než má jakýkoliv jiný občan, a jejich aktivity by tak nesměly odporovat žádnému platnému zákonu, především tomu na ochranu osobních údajů.

Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiřího Kameníka to neznamená, že by detektivové nemohli sledovat kromě blízkých nikoho.

„Je to upraveno občanským zákoníkem a samozřejmě pokud vlastním např. pozemek nebo firmu, tak mám právo zjistit, jestli mi tam někdo nechodí krást,“ řekl k tomu Kameník.

Soukromí detektivové každopádně při své práci nemají mít ani jakýkoliv legální přístup do policejních databází a nebudou moci využívat prostředků, které náleží právě oficiálním vyšetřovacím orgánům, tedy zejména odposlechů telefonů atp.

Licence na deset let

To platí i dnes, v současné době ale činnost soukromých bezpečnostních agentur nikdo nereguluje a nekontroluje.

Pokud návrh vnitra projde po vládním kabinetu i parlamentem a schválí ho prezident, tak by vykonávání privátní bezpečnostní činnosti podléhalo získání licence, která by platila deset let.

Licence by udělovalo právě ministerstvo vnitra, které by plnilo i kontrolní funkci.

„V případě podezření na jakékoliv nestandardní působení konkrétní společnosti nebo porušení zákona by se posuzovala každá stížnost individuálně a v případě zjištěných pochybností by ministerstvo udělovalo sankce,“ vysvětlila Malá s tím, že nejtvrdší sankcí by bylo odejmutí licence.

Kameník poznamenal, že aktuální návrh zákona je kompromisem mezi asociací a ministerstvem. Kontrolu podle svých slov vítá: „Kontrolní činnost ministerstva vnitra bude určitě lepší než dosavadní žádná kontrolní činnost živnostenských odborů.“

V ČR působí několik tisíc soukromých bezpečnostních agentur, ve kterých je zaměstnáno více než 50 tisíc lidí. Kromě služeb privátních detektivů se agentury zabývají především ostrahou objektů a lidí, bezpečnostním poradenstvím nebo převozem peněz.
Zákon upravující jejich činnost tu ale doposud jako v jedné z mála evropských zemí chyběl a vnitro na něm pracovalo několik let.
Intenzivně se o potřebnosti speciální právní normy mluvilo např. v souvislosti s někdejší společností ABL, která patřila dřívějšímu šéfovi strany Věci veřejné Vítu Bártovi a jež pod jeho vedením špehovala politiky v Praze 11.