Celkem český stát osvědčení o účasti v třetím odboji přiznal už zhruba 660 odvážným z let 1948 až 1989. Nejnověji jsou mezi nimi lidé, kteří šířili protikomunistické tiskoviny, ukrývali hledané osoby nebo se aktivně zapojovali do činnosti odbojových skupin. Stropnický je ocenil za hrdinství, odvahu a nezdolnost a za to, že se zasloužili o pád komunistického režimu v Československu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"Třetí odboj spolu s bojem za samostatné Československo a s protinacistickým odbojem tvoří kontinuální řadu, na niž mohou být budoucí generace právem hrdé," uvedl v projevu ministr obrany.

Uznaní účastníci protikomunistického odboje obdrží 100 000 korun, pozůstalí manželé poloviční částku.

Zdislav Zima převzal ocenění za odbojovou činnost proti komunismu.

Zdislav Zima převzal ocenění za odbojovou činnost proti komunismu.

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

Hučín za normalizace šířil protirežimní materiály a za pomoci výbušnin zničil několik vývěsních skříněk KSČ a majetek jednoho ze spolupracovníků StB. Za to skončil na dva a půl roku ve vězení. Signatář Charty 77 měl se zákonem potíže i po revoluci, kdy byl obviněn a obžalován z několika trestných činů. Byl podezřelý z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit. Soudy jej ale později osvobodily a rehabilitován byl i za svou předlistopadovou činnost.

 Ne všichni uspěli
Za necelé tři roky platnosti zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožnil morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu, o uznání účasti v třetím odboji požádalo na 4170 lidí. Téměř 2000 žádostí etická komise vyřídila, z nichž 660 schválila, přes 1000 zamítla a 250 zastavila. Z více než šesti stovek oceněných jich 68 navíc dostalo status válečného veterána, z něhož plynou další výhody.

Dnešní ocenění považuje za krok k osobní satisfakci. "K mnoha věcem jsem dnes kritický, ale celkově svoboda a demokracie už tady je větší než tenkrát," řekl. Přiznal, že některé věci by dnes řešil radikálněji než tehdy.

Málem už jsem na to zapomněl

Statut válečného veterána má po dnešku stejně jako Hučín i Zdislav Zima, který se do odbojové činnosti zapojil v roce 1949, kdy začal fungovat jako spojka svého kamaráda a kurýra francouzské zpravodajské služby Jana Vaška. V roce 1958 byl za to zatčen a o rok později jej soud poslal na deset let do vězení za velezradu. Za mřížemi nakonec strávil "jen" rok a půl do amnestie prezidenta Antonína Novotného.

Otta Bednářová

Otta Bednářová

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

"Za to se stydím, že jsem se nechal chytit," řekl devětaosmdesátiletý odbojář, který prý na to, co dělal v 50. letech, už málem zapomněl. Že za to byl dnes oceněn, označil za potěšující.

To chartistku a bývalou novinářku Ottu Bednářovou vyznamenání překvapilo. "Já jsem to dělala ne z důvodu, aby mi někdo dával nějakou cenu, ale prostě proto, že jsem byla proti tomu nedemokratickému režimu," řekla bývalá pracovnice Československé televize, která se po propuštění z ČST podílela na rozšiřování samizdatové literatury, byla signatářkou Charty 77 a spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za to by odsouzena na tři roky vězení.

"Vůbec toho nelituji. Naopak jsem ráda, že jsem to dělala a že jsem pomohla ke skončení té doby," tvrdí sedmaosmdesátiletá Bednářová.