„Odstupuji po zvážení všech okolností,“ komentoval Horký. „Situace se mění každou hodinu. Zvažoval jsem to ze všech stran a ve čtvrtek dopoledne jsem se takto rozhodl,“ dodal Horký, který nechtěl věc více komentovat.

„Očekával jsem od něj tento krok, jsem s ním srozuměn,“ uvedl předseda mariánskolázeňské místní organizace soc. dem. Zdeněk Vršecký. „Je to jeho rozhodnutí, které je správné. Uvítali jsme ho,“ dodal Vršecký.

Horký se v úterý zúčastnil jednání mariánskolázeňské městské rady, kde podle starosty města Zdeňka Krále (ODS) vysvětlil, že úplatky nebral. Proto také podle Krále neviděl Horký v tu chvíli důvod odstupovat z funkce.

Nový místostarosta až po volbách

Mariánskolázeňský starosta se ještě před tímto jednáním rady nechal slyšet, že i kdyby Horký na post náměstka rezignoval, jeho náhradníka již zastupitelstvo volit nebude. Komunální volby mají totiž proběhnout již v pátek 10. a v sobotu 11. října. Horký již dříve odstoupil ze čtvrtého místa kandidátky ČSSD pro říjnové komunální volby a rovněž pozastavil své členství ve straně. [celá zpráva]

Chebský státní zástupce Viktor Böhm v úterý řekl, že případ se dotýká hlasování Horkého na valné hromadě společnosti Chevak v roce 2012. Bližší okolnosti ale neuvedl. Podle informací Práva zastupoval Horký tehdy město na valné hromadě společnosti Chevak, která na Chebsku provozuje vodovody a kanalizace a v níž mají většinový podíl města a obce na Chebsku.

Hlasoval v rozporu s úkolem

Ačkoli měl Horký tehdy od rady úkol hlasovat proti odvolání tří členů představenstva, hlasoval nakonec opačně. V rozporu s úkolem od rady hlasoval tehdy i pro zablokování výplaty dividend. Výsledkem nakonec byly radikální změny ve vedení Chevaku, když posílila velká města, zejména Cheb. Jestli by ale hlasování mohlo být důvodem trestního stíhání, zatím není jasné.

Jasná není ani role podnikatele Jaroslava Vítka, který byl zadržen ve stejné věci a zůstává ještě ve vazbě. Horký i Vítek byli obviněni z přijetí úplatku v souvislosti s obstaráním věci veřejného zájmu. Za to jim hrozí tři až deset let vězení, protože jednali jako veřejné osoby, i propadnutí majetku.