Ředitel STEM Jan Hartl pro Právo připomněl, že obdobné nálady mezi občany panovaly v roce 1998, kdy se mimořádné volby konaly. "To je výrazně zajímavý výsledek. Lidé se domnívají, že situaci by mohly předčasné volby vyřešit, a nebojí se jich, protože mají pocit, že všechna ta ostatní řešení jsou upachtěná," uvedl Hartl. Občanští demokraté, kteří po rozpuštění Sněmovny nejhlasitěji volají, jsou zajedno s většinou svých příznivců. Pro předčasné volby je 86 procent z nich. U komunistů je to 60 procent, v případě KDU-ČSL 51 a u ČSSD 43 procent.

.: ANKETA
Jste pro vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?
Hlasujte v anketě na konci článku.

"Myslím, že podzimní termín předčasných voleb už je promarněn. Je možné jaro, případně léto příštího roku," řekl ve středu ve Frekvenci 1 šéf ODS Mirek Topolánek. Na podzim už se má hlasovat do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Prezident přitom musí každé volby vyhlásit nejméně 90 dnů předem. Nejrychlejším řešením by bylo přijetí ústavního zákona o zkrácení volebního období, což by si však vyžádalo podporu nejméně 120 poslanců z dvou set a 49 senátorů z celkových 81.

Podle většiny má vláda padnout

Proti pokračování tříbarevné koalice se v průzkumu vyslovilo 60 procent lidí, zatímco 40 procent by ji podpořilo. "Obraz, že Špidla v očích veřejnosti pohasnul, je poměrně zřetelný," uvedl k tomu Hartl. V žebříčku důvěryhodnosti agentury CVVM skončil předseda ČSSD na devátém místě s 27 %. Důvěryhodnějším politikem je pro občany ministr vnitra Stanislav Gros, kterému důvěřuje 55 procent lidí. [celá zpráva]

Na otázku, zda má Sněmovna podržet vládu, kladně odpovědělo 70 procent voličů ČSSD a 69 procent příznivců KDU-ČSL. Naopak pro pád vlády je drtivá většina sympatizantů ODS (87 %), konec koalice si přejí i voliči KSČM (54 %). Voliči ČSSD jsou k vládě i k osobě premiéra Vladimíra Špidly poměrně vstřícní. Výzkum však vychází se současných preferencí, kdy se k soc. dem. hlásí podstatně méně lidí, než tomu bylo při volbách před dvěma lety. Unie svobody se v šetření nevyskytuje, protože by ji volilo příliš málo dotázaných.

Většina lidí (63 %) si rovněž myslí, že Špidla by měl požádat Sněmovnu o důvěru. Shodla se na tom většina příznivců ODS (78 %), KDU-ČSL (62 %), KSČM (59 %) a necelá polovina u ČSSD (49 %). Špidla tento krok ohlásil, ale pak od něj upustil. Agentura STEM se ptala i na další varianty, které by přicházely v úvahu, kdyby padla vláda. Na otázku, zda by občané byli pro zachování současné koalice v čele s jiným premiérem, odpovědělo kladně 45 a záporně 55 procent. Pro pokračování tříbarevné vlády bez Špidly byli nejčastěji přívrženci ČSSD (62 %) následováni voliči KDU-ČSL (58 %), KSČM (48 %) a ODS (27 %).

Občané: Ne vláda s podporou KSČM

Většina občanů (67 %) se také domnívá, že by soc. dem. prospěl Špidlův odchod z čela strany. Se Špidlovou rezignací na stranickou funkci souhlasí voliči v následujícím pořadí: ČSSD 45, KDU-ČSL 49, KSČM 72 a ODS 85 procent. Poslední otázka zněla, zda by lidé byli v případě demise vlády pro menšinový kabinet ČSSD, který by spoléhal na podporu komunistů. Pro bylo 37 a proti 63 procent. Zde byly výrazné rozdíly. Pro tichou podporu komunistů je 88 procent příznivců samotné Grebeníčkovy strany. Následují sympatizanti ČSSD (45 %), KDU-ČSL (23 %) a ODS (11 %).