Navíc v domech bez výtahu se senior, který se obtížně pohybuje, stává v bytě prakticky vězněm. Vyplývá to ze závěrů studie Diakonie ČCE.

„Byty tak nechtěně přispívají k sociální izolaci seniorů. Je z nich obtížné nejen sejít, ale problémy dostat se do bytu mají i návštěvy,“ potvrzuje socioterapeutka Zdena Prokopová.

„Nájemní byty představují pro seniory i ekonomickou hrozbu,“ dodává finanční poradce František Macháček. Rostoucí nájmy ruinují peněženky důchodců. Se splácením nájmů má problémy třetina z více než 1,7 miliónu domácností seniorů, uvádějí seniorské organizace. O mnoho lépe na tom nejsou ani senioři bydlící ve vlastním. Přitom jak se prodlužuje věk, prodlužuje se i doba, kterou senior v nevyhovujícím bytě stráví. V současnosti jsou to v průměru dvě desítky let.

Velká rizika

Problémy v běžných bytech budou mít všichni, upozorňuje Prokopová, protože každý zestárne, zhorší se nám zrak, sluch, ztíží pohyb. Tedy pokud se na tuto situaci nepřipravíme, dodává. Největšími problémy v běžných standardních bytech ale nejsou jen koupelny a prahy, ale třeba i špatné osvětlení z důvodu úspor.

Rizika nejen pro jednotlivé seniory, ale pro celé domy a všechny sousedy představují například i nevypnuté přímotopy, z úsporných důvodů nečištěná kamna a komíny či plynové karmy bez revizí, upozorňují hasiči.

Nebezpečí hrozí seniorům i vně bytu. Když se vracejí z nákupu, zápasí s těžkými vstupními dveřmi a položí si tašky na zem, a tak se stávají velmi snadnou kořistí různých nenechavců a pobertů. K bezpečí seniorů nepřispívá ani často špatné osvětlení ulic, ale i chodeb a zákoutí v bytových domech. Nevýhodou a bezpečnostním rizikem je i skutečnost, že kukátka ve dveřích jsou příliš vysoko a senioři na ně prostě nedosáhnou.

V řadě bytů chybějí balkóny, které se zejména v pozdním věku stávají prakticky jediným místem kontaktu s okolím a veřejným prostorem.

Začít včas

V Česku se v současné době staví stále více bytů, rezidenčních domů a penziónů, které tato nebezpečí snižují. Mají ale jednu vadu. Náklady na jejich pořízení představují minimálně milión, v případě nájemního bytu nájem často překračuje průměrnou českou penzi. Jsou to byty pro movitější seniory nebo pro ty, na které se skládá celá rodina a příbuzenstvo.

Jedinou cestou, jak předcházet problémům s bydlením v seniorském věku, je řešit tento problém včas, v době aktivního života.

„Je možné byty včas přestavět, zařídit bezpečně zejména koupelnu a sociální zařízení, rozšířit dveře, kterými by eventuálně projel invalidní vozík. To pochopitelně představuje poměrně značné náklady, které ovšem z důchodu nelze zaplatit,“ vysvětluje Prokopová. Alternativou je samozřejmě i přestěhování do menšího, tedy levnějšího, nebo přízemního bytu atd.

Stěhování je ale podle doporučení geriatrů třeba provést ještě v relativně příznivém věku. Starší lidé totiž jen obtížně snášejí radikální změnu prostředí a na přestěhování se jen složitě adaptují.