„Je potřeba obezřetnosti v rámci telefonických nabídek, zejména v případech, kdy vám volající předem oznámí, že je hovor nahráván. Právě proto, že je dnes možné řadu smluv uzavřít po telefonu a písemná smlouva vůbec není potřeba, se může stát, že váš ústně projevený zájem o nabízené zboží nebo službu fakticky znamená přijetí nabídky. Smlouva je tím bez dalšího uzavřena,“ řekl Právu právník Marek Kreisl z mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers – PWC Legal.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ústní souhlas, písemná výpověď

Spotřebitelé by měli být například obezřetní, jak reagují na telefonické nabídky zdánlivě levnější energie. Smlouvy uzavírané po telefonu se označují jako distanční smlouvy. Občanský zákoník vymezuje, jak mají být uzavřeny. Musí být především zřejmé, kdo, co a komu.

Z hovoru musí také vyplynout jasné určení dodavatele, informace o zboží či službě a ceně. Nabídkové firmy si hovory nahrávají, takže pak nejsou v důkazní nouzi, na rozdíl od spotřebitele, který obvykle nic v ruce nemá. Spotřebitel může od ústní, distanční smlouvy odstoupit bez sankcí, ale musí tak učinit písemně, a to do čtrnácti dnů.

Mezi právníky se nedávno na odborném portále epravo.cz vedly diskuse, zda čtrnáctidenní lhůta běží ode dne ujednání, nebo ode dne odběru. Převažuje názor, že je to ode dne ujednání. Na ujednání, včetně souhlasů po telefonu, mezi firmami se už ale pravidla pro ochranu spotřebitele nevztahují.

E-maily jsou důkazem

Podle právníka Kreisla je proto obzvláště ve firmách namístě pečlivá evidence e-mailové korespondence, případně i telefonických hovorů. „V případě nejistoty ohledně obsahu e-mailu či telefonátu je vhodné vše shrnout, jak jej vnímáte vy, do e-mailu a zaslat to ještě pro jistotu partnerovi,“ dodal.

Soudy v případných sporech u ústních smluv například posuzují, zda se smluvní strany podle ústně uzavřené smlouvy alespoň určitou dobu chovaly, zda ji naplňovaly.

Autoři nového občanského zákoníku namítají, že ústně bylo možné uzavírat smlouvy už dříve. Je ale fakt, že nový občanský zákoník tuto možnost zvýraznil a nyní se toho chytají ti, kteří se snaží druhé nachytat na hruškách a vyrobit vůči nim pohledávku.

„Nový občanský zákoník podstatným způsobem rozšiřuje svobodu dohodnout se na obsahu a formě smlouvy a umožňuje více způsobů uzavření smlouvy. Lze jen doporučit, aby pokud možno veškerá jednání směřující k uzavření smluv byla zaznamenána v písemné formě, ať již jako archiv vzájemné předsmluvní komunikace, či jako zápisy z jednání,“ radí na odborném fóru pro stavební firmy advokátní kancelář Šikola.