Havránek trpí bipolární afektivní poruchou, tedy nemocí dříve známou jako maniodepresivní psychóza, chorobu však tajil a řediteli klatovské nemocnice se přiznal až po devíti měsících ve funkci, poté, co si na něj stěžovali kolegové a přišly dva podněty poukazující na jeho zákroky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Ředitel ho ihned odstavil od pacientů a donutil ho, aby během února 2013 nastoupil na léčení. Dne 16. dubna se do nemocnice z léčení vrátil s potvrzením od odborného lékaře, že je vyléčený a schopný vykonávat pozici lékaře primáře,“ řekl Právu mluvčí klatovské nemocnice Jiří Kokoška.

Havránek post primáře nechtěl opustit. „Lékařská zpráva mu to umožňovala,“ konstatoval Kokoška.

K ukončení pracovního poměru ho nakonec přesvědčil ředitel, Havránek nastoupil dovolenou kvůli překážce v práci a z Klatov odešel k 31. květnu. Novou práci si našel v rakovnické nemocnici.

V Klatovech museli ctít pravidla

Proč vedení klatovské nemocnice své kolegy v Rakovníku nevarovalo? „Když do Klatov volal ředitel rakovnické nemocnice, dostal informaci, že důvodem Havránkova odchodu jsou interpersonální problémy, které vyplývají z psychických potíží lékaře. Ředitel Klatovské nemocnice nemohl tyto psychické problémy specifikovat,“ uvedl Kokoška.

„Za prvé musel respektovat existující zprávu, že je primář vyléčen a způsobilý výkonu profese, a za druhé se nemůže vyjadřovat ke zdravotnímu stavu jakékoli osoby bez jejího souhlasu,“ doplnil Kokoška.

Havránek se během svého klatovského působení podepsal na deseti dětech ve věku od jednoho do dvou let, mimo jiné jim podával nepřiměřeně vysoké dávky anestetik nebo jim prováděl desítky vpichů. Policie kvůli Havránkově zmíněné vážné duševní poruše ale případ nakonec odložila.