„Bylo by fajn, kdyby byla vůle vlády, abychom peníze, které máme splácet, mohli investovat do silnic a komunikací. Ale to je otázka, zda bychom se dokázali s ministerstvem financí dohodnout,“ řekl Právu Bubeníček.

Ústecký a Karlovarský kraj musí státu do roku 2020 splatit dohromady 906 miliónů jako korekci za netransparentní vedení ROP. Ústecký kraj musí splatit 598 miliónů korun, ročně činí bezúročná splátka 80 miliónů. Karlovarský kraj dluží státu 308 miliónů, ročně platí 40 miliónů.

Bubeníček není první, kdo se chtěl splácení korekcí vyhnout. „Podobný návrh jsem dával někdy v lednu. Říkal jsem panu Bubeníčkovi, aby se připojil k naší iniciativě. Pořád se ale nic nedělo. Proto jsem oslovil pana ministra financí dopisem sám, jednal jsem s ním o tom v květnu,“ řekl Právu karlovarský hejtman Novotný.

Sobotka se návrhu krajů nebrání. „O takové žádosti zatím nic nevím, nezazněla ani na dnešním jednání vlády a hejtmanů, kde pan Bubeníček chyběl,“ řekl v pondělí Právu. „Pokud vláda takovou žádost obdrží, budeme ji analyzovat z právního hlediska a také z hlediska možností státního rozpočtu. Rád bych kraji pomohl, ale musí to být v souladu s našimi možnostmi,“ dodal.

Návratná finanční výpomoc nejde zrušit 

Jenže ministr financí Babiš krajům vstříc zřejmě nevyjde. „Ústecký a Karlovarský kraj dostaly na korekci bezúročnou půjčku, tzv. návratnou finanční výpomoc. Ta nejde zrušit, byl by to precedens pro všechny do budoucna a samotný zákon to ani neumožňuje. Co se týká investic, je možné poskytnout jedině účelovou dotaci na konkrétní projekt,“ řekl Právu Babiš.

První pokus hejtmana Novotného o odpuštění dluhu finance zamítly. „Teď mi přišla odpověď, že ministerstvo financí nemůže takhle postupovat a trvá na tom, aby sankce byly dál placeny,“ sdělil Právu Novotný.

Jenže on na rozdíl od toho ústeckého použití peněz ničím nepodmiňoval, zkrátka jen Babiše požádal, aby dluh kraji odpustil. „Chtěli jsme, abychom ty peníze mohli použít jinak,“ vysvětlil Novotný.

Silnice a školky 

Bubeníčkův nápad podmínit odpuštění dluhu investicemi do krajské infrastruktury se mu líbí. „Pokud by se našla nějaká jiná cesta a pan Bubeníček ji otevřel, tak se k tomu znovu připojíme. Pokud by to bylo do silnic nebo do výstavby školek, tak jenom dobře,“ dodal.

Dohoda o způsobu placení korekcí vznikla mezi kraji a vládou v srpnu 2013 s úřednickým ministrem financí Janem Fischerem. Předchozí ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) trval na tom, že celou korekci, kterou Česku za netransparentní rozdělování dotací z ROP vyměřila Evropská komise, zaplatí kraje.

Kvůli chybám v dotacích vyměřila Komise Česku již dřív sankci 2,7 miliardy korun. Zbytek za kraje zaplatil stát a částečně i příjemci dotací.