"Platí to, co jsem řekl již před několika měsíci - že nemám v žádném případě v úmyslu na sjezdu kandidovat do pozice předsedy soc. dem. V tuto chvíli nevedu žádné rozhovory s nikým o tom, že bych tento názor změnil," řekl Sobotka.

Potvrdil, že zaznamenal spekulaci o tom, že existují úvahy o jeho zapojení na straně té skupiny v ČSSD, která se nechce smířit s tím, že by po případném odchodu Vladimíra Špidly z čela soc. dem. i vlády ho zastoupil první místopředseda vlády a ČSSD Stanislav Gross.

"Já jsem do značné míry spojil svoji budoucnost se sociální demokracií a pokud ČSSD bude teď procházet složitým obdobím, nebudu opouštět palubu," dodal Sobotka.

Zpráva o Sobotkově nechuti angažovat se proti Grossovi může mít dopad na rozhodování řady soc. demokratů před sobotním ÚVV, na němž se bude hlasovat o důvěře předsedovi a místopředsedům ČSSD. Sobotkovo jméno totiž figurovalo jako případná personální rezerva protigrossovské skupiny, a to nejen v kuloárech.

Se Zemanem už nepočítají

Dvakrát zmínil přání, aby se Sobotka stal příštím šéfem ČSSD, zcela veřejně předseda zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka.

Uvedl sice v této souvislosti vedle ministra financí také poslance Jitku Kupčovou, Zdeňka Koudelku či Radko Martínka, ale Sobotkův politický potenciál je i podle mínění samotných soc. demokratů vyšší než u uvedených funkcionářů.

Absence výrazných osobností je v souboji vnitrostranických sil handicapem protigrossovců. Dlouhou dobu doufali v návrat Miloše Zemana, ale v poslední době podle svých vyjádření postupně docházejí k závěru, že expremiérův comeback je málo pravděpodobný. Za prvé sám Zeman nedává jasnou odpověď, že je připraven aktivně vstoupit do vnitropolitických dějů, a omezuje se na kritiku zpovzdálí.

Za druhé tah, s nímž expremiér útočí na Špidlu a Grosse, je tak mohutný, že i jeho stoupenci přiznávají obavy z toho, co se může stát, nechají-li Zemanovi volnost.

Expremiérovy výzvy k deratizaci či postřílení zrádců a ostré odmítnutí případné podané ruky ke spolupráci od Grosse posílily nejen v jeho odpůrcích, ale také příznivcích strach, že Zeman se nezastaví, než zničí celou ČSSD, která mu neumožnila stát se prezidentem republiky.

Zároveň mezi soc. demokraty koluje fáma, které mnozí dopřávají sluchu: poté co se expremiér dostatečně pokochá pohledem na soc. dem. v troskách, odejde na sněmovní kandidátku Nezávislých Vladimíra Železného a snadno se stane poslancem i bez ČSSD.

Tato spekulace zjevně vznikla proto, že Nezávislé volila v evropských volbách exposlankyně Jana Volfová, která má stále blízko k Zemanovi, a pak v první den voleb své rozhodnutí zveřejnila, stejně jako to, že radila dvojce Nezávislých Janě Bobošíkové.

Postoj protigrossovců na ÚVV rozhodne

Stanovisko, které zaujme protigrossovské uskupení na sobotním ÚVV, přitom může sehrát rozhodující úlohu. Klíčový okamžik ÚVV, hlasování o důvěře vedení strany, má rámec vymezený stanovami: odvolat předsedu či místopředsedu může ÚVV jen třípětinovou většinou. Znamená to, že Špidlovi může být vyslovena nedůvěra jen v případě, že se spojí hlasy stoupenců i odpůrců Grosse.

Z Grossova tábora jsou sice slyšet názory, že politicky závažná by byla i jen nadpoloviční nedůvěra předsedovi, po níž by sám musel zvážit odstoupení, ale Špidlu by k takovému kroku formálně nic nenutilo.

Pro tento případ připravuje grossovská skupina další hlasování, v němž by šlo o podporu ČSSD této koaliční vládě. Pokud by pokračování spolupráce s KDU-ČSL a US-DEU důvěru nedostalo, byl by to podle grossovců další argument, aby Špidla odstoupil a stranu by až do řádného sjezdu vedl Gross.

Rozhodování protigrossovců je však podmíněno i úvahami, co by se stalo, kdyby se nakonec zachoval současný stav: Špidla předsedou strany i premiérem a vláda dál ve stejném složení. Že ani tato varianta není vyloučena, ukázalo včera jednání poslaneckého klubu ČSSD, na němž se ozvaly hlasy volající po zachování statu quo. Motivací mohou být jak sympatie vůči Špidlovu politickému kursu, tak ve velké míře obavy z předčasných voleb, po nichž by většina současných poslanců soc. dem. v důsledků očekávaného nízkého umístění strany přišla o křesla.

Situace, kdy by Špidla zůstal s odřenýma ušima v čele soc. dem. i vlády a Gross by ve svém prvním pokusu o převzetí moci neuspěl, by přesně odpovídala záměru Miloše Zemana oslabit a pak zničit oba tyto politiky.

Gross by se mohl vrátit jako zlý muž

Pokud by ale Gross přišel na ÚVV s jasnou vizí dalších kroků ČSSD - a podle jeho spojenců takový projev skutečně připravuje - a přesto neuspěl, mohl by své porážky paradoxně využít ve svůj prospěch ani ne za půl roku, po podzimních volbách do krajských zastupitelstev a Senátu.

Dá se totiž předpokládat, že ČSSD by po takovém rozuzlení získala u veřejnosti nálepku strany, která se natolik bojí udělat sebemenší krok, jenž by ohrozil její současné mocenské postavení, že raději nechá všechno, jak je, v naději, že to nějak "vyhnije".

Nelze pak vyloučit ani další debakl soc. dem. v podzimních volbách. To by ovšem znamenalo Špidlův definitivní konec a Gross by měl silný trumf, že před těmito konci varoval, ale nebyl vyslechnut.

Váhání protigrossovské skupiny je založeno i na úvaze, že doposud je první místopředseda přístupný uzavírání taktických spojenectví i se svými odpůrci, z nichž pak mohou v případě stmelení ČSSD profitovat i oni.

Pokud však Grosse v sobotu potopí, jsou si podle svých neoficiálních vyjádření jisti tím, že se může vrátit jako zlý muž, který se již s nikým nebude dohadovat, ale bude trestat. Rezolutní odmítnutí Sobotky zapojit se do těchto her na straně protigrossovců proto může mít význam pro konečný výsledek kvasu, který v těchto dnech probíhá v sociální demokracii.