Vypukla bitva o poslední stamilióny, rozpočet je ve vládním finále

Stejně tak vláda ve středu před půlnocí odložila na 22. září návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2015 a rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok.

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády krátce po půlnoci vysvětlil, že všechny tři návrhy spolu souvisejí, proto vláda projednávání všech přerušila. V následujících dnech bude vláda o rozpočtu napřed jednat s Asociací krajů a s tripartitou.

„Deficit pro rok 2015 by se měl pohybovat někde na úrovni 2,6 procenta HDP,“ informoval Sobotka. Růst ekonomiky předpokládá ve výši 2,5 procenta, přičemž v letech 2014 a 2015 by měl podle něj státní dluh stagnovat na úrovni státního dluhu v roce 2013.

Rozpočet má podle koaličních dohod pro občany dva pozitivní vzkazy: opět po letech porostou příští rok důchody a řadě zaměstnanců státu, tedy učitelům, policistům atd., se zvýší po několikaleté stagnaci platy. V rozpočtu na příští rok mají výdaje na investice růst rychleji než spotřeba státu.

Valorizace důchodů se od roku 2015 vrátí na úroveň výpočtu před rokem 2013 – důchody budou opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. O výši případné valorizace v roce 2015 nebylo dosud rozhodnuto. Dle vyjádření MPSV z dubna 2014 by mělo dojít ke zvýšení důchodů v průměru o 205 Kč.

Ministerstvo financí navrhuje rozpočet se schodkem 100 miliard korun, příjmy předpokládá ve výši 1,119 biliónu, výdaje ve výši 1,219 biliónu.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se v podstatě dohodl s jednotlivými resortními ministry o jejich výdajových rámcích na příští rok.

Ministři během prázdnin získali od ministra financí oproti původním očekáváním navíc 16 miliard korun. Vláda s návrhem rozpočtu seznámí 17. září své partnery v tripartitě a do konce tohoto měsíce jej musí odeslat do Poslanecké sněmovny.

Podle ministra financí Andreje Babiše návrh rozpočtu čekají během vládní rozpravy jen drobnější změny, kdy se mohou přesouvat stamilióny. Tvrdší debata se očekávala pouze o to, kolik peněz nakonec získá česká věda. Babiš totiž stále upozorňuje, že česká věda a výzkum je financována celkem z 11 resortů, což příliš neprospívá transparentnosti ani efektivitě výdajů.

Na konečném návrhu se ministr financí s vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem ve středu nedohodli. Bělobrádek požaduje na příští rok přidat 700 miliónů, čemuž podle něj Babiš zatím nechce vyhovět, a proto budou nadále jednat.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by zase rád přidal peníze na platy justiční stráži a vězeňské službě či celníkům, aby i jim vzrostly o pět procent.

Podle předkládací zprávy byly výdaje i příjmy rozpočtu ve srovnání s původním červnovým návrhem zvýšeny o 95,7 miliardy korun. Z toho 88,7 miliardy korun činí peníze z EU. Dále MF navýšilo příjmy, mimo jiné z daní, o sedm miliard korun a o stejnou částku i výdaje.

Největší výdaje, téměř polovinu celkových, bude mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí. U něj MF počítá s více než 533 miliardami korun. To je nárůst proti schválenému rozpočtu pro letošní rok o 1,5 procenta. Daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění by měly činit 975,6 miliardy Kč. To je o 3,2 procenta více než letos schválený rozpočet.

Největší položkou a současně i zátěží rozpočtu jsou tzv. mandatorní výdaje. Tedy povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv; měly by příští rok stoupnout o 1,6 procenta na 714,7 miliardy korun.

Částka peněz, se kterou může vláda volně manipulovat, se rok od roku snižuje, právě v souvislosti s růstem výdajů ze zákona či vyplývajících ze smluv a závazků, upozorňují ekonomičtí analytici.

Na výdaje vyplývající ze zákona, jako jsou například důchody, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, by mělo putovat příští rok 669,6 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 1,4 procenta. Na výdaje vyplývající ze smluvních závazků, kam patří například odvody do rozpočtu EU nebo platby mezinárodním organizacím, půjde 45,1 miliardy ­korun.

Mezi výdaje, které vláda musí vyplatit, patří i platy zaměstnanců státu a jeho organizací.

Mandatorní výdaje musí vláda vynaložit povinně. Jsou stanoveny totiž zákonem nebo vyplývají z jiných pevně daných smluv a závazků.

TOP 09 a ODS rozpočet v podobě, jak jej navrhuje vláda, kritizují. Vyčítají mu, že v době očekávaného hospodářského růstu je navrhovaný schodek prakticky stejný, jako byl v době hospodářské krize. Kritizují zejména fakt, že vlastní příjmy rozpočtu nestačí pokrýt roční výdaje státu.