Dienstbier přišel nedávno s návrhem, že by strany musely mít na kandidátních listinách pro volby do Sněmovny a krajských zastupitelstev alespoň třetinu ženských kandidátek. V opačném případě by partajím hrozilo, že přijdou o peníze od státu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

S tím ale lidovci nesouhlasí a podle Bělobrádka by takový postup mohl být dokonce diskriminační a na hraně ústavnosti, neboť lidé mají mít rovný přístup k veřejným funkcím. „Pozitivní diskriminace je v českém volebním systému vyloučena,“ řekl Bělobrádek. „U nás prostě platí přímé rovné volební právo.“

Máme je nutit násilím?

Postěžoval si navíc na to, že ženy samy nemají často zájem se o funkce ucházet. „Máme v rámci politických stran násilím donutit ženy, aby kandidovaly?“ nadnesl.

Přitom v KDU-ČSL podle něj převažují ženy nad muži. Zástupkyň něžného pohlaví je ve straně 15 tisíc, zatímco jejich mužských protějšků zhruba o 1500 méně. Dvě ženy jsou také v předsednictvu strany a pro letošní komunální volby lidovci postavili tři výhradně ženské kandidátky.

Lidovci proto s nejvyšší pravděpodobností Dienstbierův návrh nepodpoří. Bělobrádek upozornil, že kvóty nejsou součástí koaliční smlouvy nebo programového prohlášení, a připustil, že na vládě budou hlasovat proti takovému ustanovení.