Protože klinice se jednání s pojišťovnami dosud nepovedlo uzavřít, i když se za ni postavily odborné společnosti, může teď jen s obtížemi objednávat děti s vadami řeči a sluchu na diagnosticko-edukační pobyty. Alternativu pobytu jinde přitom nemají.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Pořadník máme už plný na celý další rok. Jenže nemůžeme slíbit, že se pobyty opravdu uskuteční,“ uvedla přednostka foniatrické kliniky Olga Dlouhá.

V nejistotě však zůstávají rovněž další pacienti kliniky, například dospělí po kochleární implantaci.

Spor se točí kolem pouhých dvaceti lůžek, z nichž patnáct je dětských. Zatímco pro pojišťovny znamenají v objemu jejich ročních výdajů nepříliš významnou položku, samotný obor foniatrie a s ním i klinické logopedie na nich v podstatě závisejí.

Foniatrická klinika je totiž jediným pracovištěm v zemi, kde lze získat potřebné atestace.

„Nikde jinde než u nás se budoucí foniatři a kliničtí logopedi nemohou tak komplexně naučit nejen diagnostiku, ale ani nápravu vývojových poruch řeči,“ dodala Dlouhá.

Kdo zaplatí pobyt?

Podle informací Práva se pojišťovny zdráhají platit tzv. hotelové služby, tj. náklady na pobyt pacienta. Považují je za položku, která by neměla být hrazena ze zdravotního pojištění.

V případě čtyřtýdenních pobytů pro děti s vývojovými poruchami řeči by rodiče zaplatili asi dvacet tisíc korun. Protože děti z Prahy mají možnost docházet do stacionáře, mimopražští klienti chápou tyto úvahy jako diskriminaci.

Pro mnohé rodiny by pak pobyty byly finančně nedostupné. I proto považuje vedení kliniky postoj pojišťoven za likvidační. Pobytů si rodiče přitom velmi cení, protože intenzívní odborná péče výrazně stimuluje další rozvoj dětí.

„Náš nejmladší syn Adrian má diagnózu smíšená vývojová dysfázie, což znamená, že má narušenou tvorbu řeči i porozumění. Na klinice byl letos na jaře, krátce po pátých narozeninách. Když se vrátil, měl daleko větší slovní zásobu, a dokonce začal spojovat slova do jednoduchých vět,“ řekla Ingrid Látková z Hazlova u Chebu.

Pobyt pomohl i sedmileté Natálce z Mladé Boleslavi, která rovněž trpí smíšenou vývojovou dysfázií. „Domů jsme si odváželi dítě, které začalo častěji a lépe tvořit věty, a hlavně si víc věřilo a nebálo se komunikovat,“ uvedla její maminka Anna Časarová.

O platbě se stále jedná

Mluvčí VZP Oldřich Tichý na dotaz Práva ujistil, že o platbách za lůžka se bude ještě jednat: „V žádném případě bychom si nedovolili omezit potřebnou špičkovou zdravotní péči, která se v tomto případě navíc týká především dětských pacientů. Analyzujeme poskytovanou lůžkovou zdravotní péči této kliniky a budeme velmi intenzívně konzultovat další kroky i s příslušnými odbornými společnostmi ČLS JEP.“

Podle slov přednostky kliniky Olgy Dlouhé jsou však zdravotní pojišťovny povinny zajistit dostupnou péči i pro rizikové děti s vadami sluchu a řeči ze zákona.

„Těmito vadami trpí například třetina předčasně narozených dětí. Pokud jim pojišťovny platí nákladnou zdravotní péči už v porodnici, musí se pak ještě někdo starat o jejich další rozvoj, tedy i o vývoj jejich schopnosti mluvit a zařadit se do společnosti. V našem případě jde už o léčbu dětí s vážnými vývojovými vadami řeči, ne o prevenci,“ argumentovala.