Článek
Do návrhu novely vysokoškolského zákona, který tento týden poslal do připomínkového řízení, zapracoval možnost přezkumného řízení, na jehož konci může být odnětí neprávem získaného diplomu i akademického titulu.
I když to již nyní zákon umožňuje, nejsou jasně daná pravidla, což nahrávalo podvodníkům.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Kauza plzeňských práv usnula
Když před pěti lety propukl skandál na plzeňských právech, kde se tituly získávaly bez dokladů o složených zkouškách nebo za podezřele krátkou dobu „studia“, bylo nové vedení školy odhodláno tyto tituly a diplomy odnímat.
Začátkem roku 2011, tedy téměř po dvou letech, bylo odesláno 12 dopisů s oznámením o zrušení diplomu. Celá kauza nakonec usnula.
To se nyní má změnit. Tři roky ode dne, kdy měl student vykonat závěrečnou státní zkoušku či obhájit dizertační práci, bude moci rektor vysoké školy zahájit přezkum. K ruce bude mít šestičlennou komisi odborníků, kteří mu navrhnou, jak rozhodnout.
Rektor na jejich doporučení nemusí dát, ale pak musí důvody svého rozhodnutí zveřejnit. Proti jeho výroku, na který má pět měsíců, totiž není na škole odvolání. Postižený ale bude mít možnost obrátit se na správní soud.
Bez titulu za 15 dní
Stejný postup platí i pro situace, kdy se ukáže, že „student“ byl úspěšný jen za pomoci spáchání trestného činu, a tak své povinnosti splnil jen zdánlivě nebo vůbec. V takových případech bude rozhodující datum rozsudku soudu o spáchání trestného činu.
Pokud rektor rozhodne, že vykonání státní závěrečné zkoušky je neplatné, pak za patnáct dní od doručení tohoto výroku bude člověk zbaven VŠ vzdělání, diplomu i titulu.
Návrh novely pamatuje i na případ, kdy tento člověk mezitím získal funkci, ke které potřeboval vysokoškolský diplom a v níž učinil nějaká rozhodnutí. Ta zůstanou platná.
Rozhoduje i náhoda
Podle šéfky Akreditační komise Vladimíry Dvořákové je odnímání titulů citlivá věc. „Je tu velká obava, protože to se dělo po roce 1968. Ale jsem přesvědčena, že v případech, kdy studium probíhalo nestandardně anebo se ukáže, že práce docenta byla opsaná z archívu, je přezkum namístě,“ řekla Právu.
Podle ní může při odhalování plagiátů, které by mohlo vést až k odnětí diplomu, často sehrát roli i náhoda, kdy si někdo při studiu rigorózní práce uvědomí, že text už někde četl.
„V takovém případě lze dát podnět rektorovi, který může zahájit přezkum,“ dodala Dvořáková.
Právě tato možnost zřejmě zvýší zájem o nahlížení do studentských prací, které musejí být veřejnosti k dispozici ve škole k nahlédnutí pět dní před obhajobou.
Této veřejné kontrole přesto některá díla uniknou. Chládkův návrh totiž umožní školám, aby část prací až tři roky držely pod zámkem. Podle Dvořákové půjde o práce na téma bezpečnostních rizik nebo třeba o takové, ve kterých se používají citlivá data z hlediska obchodního tajemství. „Ale i ty, pokud si je Akreditační komise vyžádá, je škola povinna dát k dispozici,“ zdůraznila.
