Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach tento postup označil za "odvážný tah". "Byla by to prověrka toho, zda má smysl, aby vláda existovala, nebo ne," dodal místopředseda.

Členové ústředního výkonného výboru budou v sobotu podle Špidly hlasovat "o důvěře jednotlivým členům vedení". Pro nedůvěru se podle stanov musejí vyslovit nejméně tři pětiny členů tohoto orgánu, který má rozhodovací pravomoc mezi sjezdy.

Na sobotním jednání předsednictva sociální demokracie Špidla odrazil pokusy o sesazení z čela strany. [celá zpráva]

Záleží na rebelujících poslancích a Kottovi

Vláda se bude muset při hlasování o důvěře ve Sněmovně spolehnout jen na hlasy koaličních poslanců. Opozice, ODS a KSČM, pro ni ruku nezvedne. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek po sobotním zasedání předsednictva ČSSD uvedl, že jeho strana kabinetu důvěru nedá. Nepodpoří jej ani komunisté. Ti nejsou ještě rozhodnuti, zda budou hlasovat proti vládě, nebo zda se hlasování zdrží.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek v neděli o hlasování o důvěře neměl informace. Stejně jako odstupující šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš soudí, že se o tom bude jednat na pondělním koaličním zasedání v Kolodějích.

Podle Mareše vláda nemůže jít do Sněmovny jen se žádostí o vyslovení důvěry. Bylo by to podle něj jen prázdné gesto, vláda musí poslancům něco sdělit. "Žádost musí být něčím podložena," řekl bez podrobnějšího vysvětlení v diskusním pořadu Sedmička televize Nova.

Zatím není jasné, jak by hlasovali bývali unionisté Tomáš Vrbík a Marian Bielesz. Jsou sice stále členy klubu US-DEU, ale netají se tím, že se již necítí být automaticky součástí koalice.

O tom, jak by hlasoval, není rozhodnut nezařazený poslanec Petr Kott. Radiožurnálu řekl, že vláda má kvůli křehké většině velké problémy a je otázka, zda má smysl, aby stále žádala o důvěru.