Dva roky nato jsem navštívil polské lázeňské městečko, kde tatínek po mém narození prodával automobily značky Praga. Z Oćwiecimi se mezitím stalo peklo Auschwitz a ze mě potom komunista, který chtěl právě tím zabránit příštím koncentrákům, tehdy ještě netuše, že jich má soudruh Stalin mnohem víc a jen o málo míň výkonných.

Na sjezdu spisovatelů v roce 1963 jsem srovnal situaci Izraele s československou roku 1938 a postavil se za jeho ozbrojený odpor proti proklamované vůli arabských států "zahnat Židy do moře". Vysloužil jsem si po hře Zářijové noci druhou stranickou důtku.

Čím dál víc jsem vnímal sílu židovské kultury, která spolu s německou tak zřetelně ovlivnila naši. Franz Kafka je určitě jeden z kmotrů mého románu Katyně. Je-li pro koho jak ušitý přívlastek filosemita - člověk nakloněný Židům -, jsem to od malička já. Husákův tisk si dokonce vybájil, že se můj otec jmenoval Otto Hahn.

Návštěva Izraele před pár lety mě uvrhla do problému, který se stupňuje. Poznal jsem zblízka také Araby. Jako masu zalidňující tu zem neméně viditelně než Židé i jako kolegy uvažující o světě a o životě stejně vážně jako já. Od té doby jsem rozpolcen.

Pominu-li zrůdný terorismus, pro který neexistuje polehčující okolnost, jeví se mi být zaslepenost radikálních Palestinců srovnatelná s vybičovanou militantností extremistů židovských. Vidinu míru přece smrtelně zmrazil izraelský mladík, který na samém prahu dohody zavraždil osvíceného Jicchaka Rabina. Před svou plánovanou svatbou ve vězení je teď mnohými slaven jako hrdina...

Snímky zastřelených palestinských dětí mě zasahují nejinak než krvavé cáry židovských studentů v troskách autobusů. Spirála násilí zdůvodňovaná biblickou výzvou Oko za oko! mne bolí přímo fyzicky. A protože nejsem slepý ani hluchý, nemohu nezaznamenávat, že své závazky a sliby opakovaně neplní ani stát Izrael.

Držím pevně palce každému kroku křísícímu odkaz Rabina. Ale osobně kladu mnohem větší nároky na Izrael. Tisíciletá kultura a zkušenost se přece musí dobrat i jiné strategie, než jsou nová Zeď a mechanické akty odvety, kterými teroristé nadšeně legitimují další jatka. Pražský filosemita věří, že mu v jeho celoživotním zápase s antisemitismem nejvíc pomohou právě Židé!

(Autor je spisovatel)

PRÁVO 19. června