Obezita a nadváha postihují v České republice 20 až 30 procent dětí, přibližně dvě třetiny z nich se kilogramů navíc nezbaví ani v dospělosti, u mnohých se projeví i zdravotní potíže, upozorňuje studie Všeobecné zdravotní pojišťovny.

„Mezi příčiny současného stavu patří vedle malého počtu hodin tělocviku i to, že chybí dostatek kvalitních a zkušených tělocvikářů. Stává se, že na základní škole učí tělocvik zdatnější učitel,“ říká baletní mistryně a vysokoškolská pedagožka Renata Sabongui.

„Odborný učitel-tělocvikář přitom nejenže zná anatomii, jak pohybem rozvíjet pohybový aparát, ale umí i vysvětlit, jak se svým tělem pracovat. Umí děti pro pohyb nadchnout. Dnešní děti se pořádně ani nepředkloní, natož aby udělaly kotrmelec. Co někomu nejde, ho logicky nebaví,“ konstatuje baletní mistryně.

Víc tělocviku 

Varianta, že by mohli přijít vypomoci studenti tělovýchovy, není často možná, protože jejich účast je podmíněna dohledem kvalifikovaného pedagoga v daném oboru. Právě ti ale na školách chybí.

Bylo by zajímavé udělat anketu, kolik rodičů zná jméno tělocvikáře svých dětí. I proto chce ministr školství Marcel Chládek zvýšit počet hodin tělesné výchovy na tři hodiny týdně a ve školách propagovat zdravý životní styl a sport. Pohybu mají děti skutečně málo, protože často sedí u počítačů a televizních obrazovek.

Podle průzkumu společnosti Henkel kolem 43 procent dětí sleduje televizi více než hodinu denně, 36 procent dětí hraje denně na počítači. „Doba, kdy jsme přišli ze školy, odložili školní brašnu a do večera byli venku, je minulostí. Rodiče navíc nemají čas na své děti, na společné procházky a výlety,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová.

„Děti už dnes nejsou zvyklé na pohyb. Pětileté dítě by mělo mít zhruba pět hodin pohybu denně, do čehož se počítá chůze, běh, hraní si venku. To je většinou nedostižný cíl. Je samozřejmé, že když je někdo pak do pohybu nutí, moc se jim nechce,“ dodává Sabongui.

Rodina jako základ 

Podle ní je potřeba děti naučit, že pohyb je důležitou a samozřejmou součástí života. Poskytnout jim kvalitní pedagogy, kteří je umějí motivovat a správně rozvíjet, aby se jim pohyb stal přirozeností a radostí.

Podle průzkumů 35 procent českých dětí tráví prázdniny místo na venkově, na táborech či různými aktivitami doma, v místě svého bydliště. Bez programu a smysluplné náplně. Jako hlavní důvod rodiče uvádějí, že na volnočasové aktivity nemají peníze či čas.

Zejména menší děti by ale chtěly trávit prázdniny při různých sportovních aktivitách se svými rodiči. Společně strávené prázdniny pomáhají nejen stmelit rodinu, ale také přispívají k oblibě a návyku na procházky, učí děti různým sportům a tělesným aktivitám, shodují se psychologové. Učí je zvykat si, že pohybovat se je běžné a normální.

„Dobrou tělesnou kondici není možné získat za pár hodin cvičení. Stejně obtížné je si dobrou fyzickou kondici udržet. Tady hodně záleží na rodině, na osobním příkladu,“ řekl Právu vynikající tanečník a baletní mistr Vlastimil Harapes. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v současnosti ve volném čase alespoň jednou týdně sportuje třetina Čechů a Češek.

Svítá na lepší časy 

Velký vliv na to, že rodiny začínají společně sportovat, má budování cyklostezek, otevírání turistických tras, zatraktivnění návštěv hradů a zámků speciálními programy pro děti atd. Po období, kdy se dětská hřiště rušila, nastává konečně období, kdy se opět nová hřiště otevírají.

Často za pomoci fondů z Evropské unie. Rozmáhá se hlavně jízda na kolech, kdy jezdí celé rodiny, potvrzují experti na volnočasové aktivity, jízda na inlajnech. Cyklistika vede i žebříčky nejčastějších volnočasových aktivit.

Opačným směrem zase působí rostoucí ceny volnočasových aktivit. Pokud chce dítě aktivně provozovat sport, pod dohledem kvalitního trenéra, musí rodina vytvořit novou položku v rozpočtu, často se jedná o tisícikoruny.