Nynější šéfové Vězeňské služby se i kvůli této nezvykle vysoké ceně rozhodli zatím s podpisem pod dohodu počkat a vyjednat alespoň formou dodatku jiné podmínky.
Důvodů, proč nynější náměstek generálního ředitele Ivo Gottwald, pod kterého od července spadá veškerá logistika včetně právě nákupů uniforem, odmítl smlouvu podepsat, je ale více.

„Největší problém v této zakázce vidím v jejím objemu, který se i s DPH vyšplhal přes 110 miliónů korun. Přitom předchozí dvouletá smlouva podepsaná v roce 2013 byla na celkovou částku 3,25 miliónu bez DPH, jenže nejde prodloužit,“ řekl Právu Gottwald. Gottwald dodal, že nechápe, proč byl nový tendr rozdělen na dvě části.

Moc kalhot, málo košil

Nelíbí se mu ani to, že například u kalhot pro dozorce je předpokládaná cena oproti loňsku navýšena o dvacet až třicet procent. Nejenže je tedy podle něj zakázka přehnaná, ale co se týká počtu kusů různých částí oděvů, vyvolává řadu otazníků a podezření.

„Je tam třeba podivuhodné, že podle té zakázky můžeme odebrat celkem až padesát tisíc kusů kalhot, kdežto košil jen zhruba v objemu 24 tisíc kusů. Přitom by to mělo být logicky naopak, vždyť svrchní části si člověk přece vyměňuje častěji než kalhoty,“ poznamenal Gottwald.

Jeho slova potvrzují i vnitřní předpisy Vězeňské služby, podle kterých má každý příslušník tohoto sboru nárok vyfasovat ročně dvě nové košile a jedny kalhoty. Podle zmíněné zakázky by to ale muselo být úplně obráceně.

Pokud by tedy Vězeňská služba skutečně odebrala plánovaných padesát tisíc kusů kalhot, mělo by všech nynějších 7200 uniformovaných příslušníků této složky vystaráno takřka na sedm let.

Naopak košile by jim během trvání plánované čtyřleté smlouvy došly už po třech letech a musely by se doobjednávat.

„To vysoutěžené množství absolutně neodpovídá našim potřebám. Něčeho je zbytečně moc a něco by nám naopak chybělo. Ve smlouvě je ale použitá nádherná věta, že si vyhrazujeme právo neodebrat zboží v předpokládané finanční hodnotě a teoreticky tedy nemusíme odebrat nic,“ konstatoval náměstek.

Prázdné sklady

Jenže druhým dechem dodal, že tvůrci zakázky nejspíš chtěli nakoupit úplně vše. Svědčí o tom prý i skutečnost, že zatímco u předchozí třímiliónové smlouvy byla určená jen celková částka a také cena za jeden kus daného zboží, v té nové je podrobně rozepsáno, co a kolik toho bude pořízeno.

„Všechno tomu nasvědčuje, protože v té zakázce jsou přesně uvedeny objemy, ať už kusově, tak i cenově. Přece by se to ale mělo dělat podle naší potřeby,“ míní Gottwald.

Šéfové Vězeňské služby začali zakázku řešit už v březnu, tedy ještě za vedení Dohnala, rozhodnutí o přidělení zakázky pak podepsal v červnu jeho ekonomický náměstek Tomáš Líbal, který ale ve funkci skončí v polovině srpna. Jeho místo bylo zrušené v rámci reorganizace řízení sboru.

„Protože jde o nadlimitní zakázku, tak odpovědné je za ni celé bývalé vedení, a z pozice hie­rarchie spadal odbor logistiky pod pana Líbala,“ potvrdil Právu Gotttwald.
Jenže logistiku už přebral od července právě on a již hotovou smlouvu nepodepsal.

Podle svých slov s tím však nemůže příliš dlouho otálet. Dozorci by se totiž brzy neměli do čeho obléknout, proto prý nejde podezřelý tendr ani zcela zrušit. „Je problém, že oficiálně máme prázdné sklady ve velikostech, které jsou nejvíce potřeba. To, že v nich naopak máme několik desítek různých a často bizarních velikostí včetně XXXL, které nepotřebujeme, je pro mě taky záhadou,“ podotkl náměstek.

Chce proto dojednat s dodavateli dodatek ke smlouvě, především v podobě jejího zkrácení jen na dva roky a také doplnění, že si budou dozorci odebírat jen to oblečení, které skutečně potřebují.

Na co 8000 blůz?

Nejspíš mezi ně ale nepatří třeba blůzy, kterých přitom podle zakázky má Vězeňská služba nakoupit až osm tisíc kusů. „Základní výstroj je košile, kalhoty, pak na zimu fleesová bunda a plášť, takže ten počet blůz je mi záhadou, i když mi bylo řečeno, že je to univerzální část oděvu, tedy pro dámy i pány,“ divil se Gottwald.

Jak ale tyto blůzy Vězeňská služba využije, to prý netuší. „Nebudeme vědět, co s nimi,“ konstatoval náměstek.

Stejně tak ho zarazil předpokládaný nákup až osmdesáti kusů motýlků za celkem 25 tisíc korun bez DPH. I kdyby se prý rozhodli všichni šéfové věznic i generálního ředitelství motýlky pro nějakou zvláštní příležitost použít, šlo by maximálně o padesát lidí.

Zakázka jen pro velké výrobce

Gottwald má rovněž podezření, že zakázka byla naschvál předimenzovaná i proto, aby se do tendru mohli přihlásit jen velcí dodavatelé oděvů, a těch je na trhu jen pár. „Stalo se tak z toho veledílo,“ doplnil Gottwald.

Tomu se ale nelíbí ani kvalita košil, které by měli dozorci podle zakázky dostat. Jsou totiž vyrobeny půl na půl z bavlny a z polyesteru.

„V dnešní době má Vězeňská služba určitě na to, aby její příslušníci měli stoprocentní bavlnu a lepší pohodlí. Teď v podstatě nosíme pláštěnku,“ myslí si náměstek. Zlepšení kvality košil bude ale moci kvůli časové tísni řešit až v příštím tendru.