Česká armáda proto již několik let volá, že nutně potřebuje nové mobilní 3D radiolokátory zvané MADR. Stejně na tom jsou i armády Slovenska, PolskaMaďarska a jejich ministerstva obrany začala za sovětské stroje hledat náhradu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Protože nové radary nejsou laciné – jeden vyjde zhruba na 350 miliónů korun a jejich provoz a servis na další desítky miliónů ročně –, přišli Poláci s nápadem, aby radar pro všechny armády Visegrádu vyrobily české, polské, slovenské a maďarské firmy.

Pořizovací cena a hlavně budoucí servis a výcvik personálu by se tak výrazně zlevnily a také by to pomohlo domácím ekonomikám. O tom, kdo by radar kompletoval, se teď vedou diskuse. Zájem o to mají Češi i Poláci.

Česká armáda potřebuje až deset nových radarů, ministerstvo obrany chce v první fázi nakoupit pět strojů a na ně v rozpočtu vyčlenilo až 1,7 miliardy korun. První radar by vojáci potřebovali dodat už v roce 2016.

Země intenzivně jednají, naposledy na Slovensku

Pokud se do konce září dohodnou firmy všech čtyř zemí, že dokážou vyrobit cenově i technicky přijatelný radar, česká obrana zakoupí tyto stroje. Jestli k dohodě nedojde, vypíše výběrové řízení.

„V tuto chvíli zvažujeme dvě varianty pořízení: společný postup s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky nebo vypsání otevřeného výběrového řízení,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Dodal, že v posledních měsících probíhají intenzivní rozhovory, na kterých se zástupci ministerstev obrany všech čtyř zemí snaží sjednotit specifikace radarů.

Naposledy se jednalo minulý týden na Slovensku. „Důležitý bude konec srpna, kdy by mělo proběhnout společné jednání zástupců ministerstev i podniků ze všech čtyř zemí,“ poznamenal Pejšek.

Výroby se chtějí účastnit tři české podniky 

Pokud k dohodě dojde, vyrobí firmy 19 radarů – šest chce Polsko, Maďarsko a Slovensko potřebují po čtyřech strojích. Podle informací Práva s některými parametry radaru má zatím potíže polská strana.

Jednají i firmy, případné výroby se chtějí účastnit tři české podniky – pardubické firmy Retia a Eldis, které vyrábějí samotné radary, a firma Tatra, na jejíž podvozky by se mohly radary montovat.

Tyto české podniky již na jaře podepsaly se slovenskými kolegy z EVPÚ a VOP Slovakia dohodu na projektu ReUNION, v kterém by měl vzniknout 3D radar, který odpovídá požadavkům české i slovenské armády.

Generální ředitel firmy Retia Petr Novák Právu řekl, že ačkoli by dokázali se slovenskými firmami vyrobit radar sami, respektují politickou vůli a pokusí se zapojit do společného projektu.

Česko chce projekt řídit

„Šance na úspěšnou dohodu zde je a jednalo by se o poměrně velkou sérii 19 radarů, což činí projekt ekonomicky zajímavým,“ uvedl Novák.

Upozornil také na to, že dohoda bude vznikat těžce. „Pokud by se cesta dohody všech čtyř visegrádských zemí ukázala jako slepá, je vždy možné vrátit se k ReUNION, případně udělat spolupráci jen se Slovenskem a Maďarskem,“ poznamenal.

Visegrádské země se před deseti lety jednou domluvily na společné modernizaci vrtulníků Mi-24. I když byla podepsána mezivládní dohoda, z projektu nakonec sešlo. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka by se měl rozdělit objem práce a tržeb pro jednotlivé firmy podle toho, kolik jejich země do nákupu nainvestují.

„Budeme trvat na tom, aby to bylo systémem cost share, work share, tedy kolik země utratí, za tolik peněz bude mít její průmysl podíl na tom radaru,“ uvedl Hynek.
Dodal, že nejtěžší bude prosadit, aby se Česko stalo koordinátorem celého projektu.

„Pokud to budou Poláci akceptovat, tak nevidím žádnou překážku k tomu, aby ke společnému projektu došlo,“ poznamenal závěrem Hynek.