Jako člověk, který momentálně už neví kudy kam, propůjčil Vaagn svou tvář chystanému festivalu Prague Pride. Duhové barvy českou metropoli pokryjí v týdnu od 11. do 17. srpna.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Letošním tématem festivalu je podpora LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby) komunit z východních zemí a pomoc lidem, kteří kvůli své sexuální orientaci zažívají stejné hrůzy jako třiadvacetiletý Vaagn.

Z práce ho vyhodili

„Rozhodl jsem se odejít, protože už jsem nevěděl, jak dál. Když jsem byl malý, přestěhovali jsme se z Arménie do Ruska. V Moskvě jsem vystudoval vysokou školu, aby se ze mě stal učitel zeměpisu, ale jakmile jsem nastoupil do školy, tak studenti přes Facebook a jiné zdroje zjistili, že jsem gay.

Jenomže v Rusku se vůbec nesmí gayové stýkat s dětmi. Takže mě vyhodili,“ svěřil se se svými trabli vystudovaný učitel.

„Útoky přicházely stále a z různých stran. Moji sousedé si stěžovali majiteli bytu, že mě tam ubytoval, tak dlouho, až jsem se musel odstěhovat. Kdykoli jsem vyšel na ulici a třeba si na sebe vzal v létě něco barevného, křičeli na mě, posmívali se mi a několikrát na mě i fyzicky zaútočili.

Když jsem jednou šel na policii potom, co mě nějací skinheadi strašně zmlátili v metru, policisti odmítli vzít moje oznámení a řekli, že můžu být rád, že jsem vůbec přežil, když vypadám takhle,“ popsal Právu bezvýchodnou situaci Armén, který se rozhodl, že prostě z Moskvy musí odejít.

Chtěl by tu žít a pracovat

„Jenomže ono ani sehnat vízum nebylo jednoduché. Turistické jsem jako člověk z Kavkazu třeba do Dánska nebo Nizozemí nedostal. A Česko jsem si vybral proto, že se mi líbila Praha, kultura, historie a to, že je to slovanská země. Navíc jsem z internetu věděl, že jsou Češi tolerantní a menšinovým komunitám se tady žije dobře,“ vysvětlil Vaagn.

Jenomže happy end tento příběh zatím nemá. Vaagn si sice koupil zájezd a v únoru, kdy do Česka přicestoval, požádal o vízum a ochranu, jenomže to mu Česká republika odmítla.

„Podal jsem odvolání a nyní čekám na rozhodnutí. Neumím si ani představit, že bych se tam musel vrátit. Tady mi pomáhají přátelé, je mi tu dobře. Už vůbec nezažívám ten strach jako každý den v Moskvě,“ řekl Armén a dodal: „Moc bych tu chtěl zůstat a pracovat. To nyní nemohu, ale tak rád bych učil zeměpis a žil tak, jak jsem nikdy nemohl.“