Lidovci tvrdí, že lidé, kteří způsobí jinému člověku smrt, musí být do konce života izolováni. Doživotí by mělo hrozit jako dosud lidem, kteří někoho zavraždí, zradí vlast, dopustí se teroru či genocidy, ale nově i pachatelům znásilnění, pohlavního zneužívání, vydírání, ublížení na zdraví, loupeže, braní rukojmích a obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku, při nichž zemře člověk. Jiným trestem za tyto zločiny by mohlo být až pětadvacetileté vězení, tedy o deset let více než teď. Doživotí by až na výjimky hrozilo za opakované spáchání těchto činů.

Ohlasy na lidovecký návrh ze soudního prostředí jsou opatrné. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra považuje snahy o zpřísnění trestů za vážné kriminální činy za správné, varuje však před mechanickým uplatňováním novely. "Každá paušalizace přináší výjimky, a tím lidské problémy," řekl. Podle něj by lidovecký návrh navíc zbavil soudce odpovědnosti za vynesený trest.

Podle jednoho z pražských žalobců představuje návrh velmi zjednodušený pohled na zločinnost. Stejně jako Vávra uvedl, že každý případ je nutné posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti i pachatele. Ozývají se také hlasy varující před nebezpečím při zatýkaní pachatele, který již ví, že mu hrozí doživotí, a nemá co ztratit.

Na rozdíl od podobné iniciativy lidovců z roku 1995 ponechává současný návrh prostor pro rozhodování soudců. Soudy by mohly svobodně rozhodovat o výši trestu. Pokud by ale neuložily výjimečný trest pachateli, který vraždil již podruhé, musely by vysvětlit, proč takový člověk není pro společnost nebezpečný. Tuto navrhovanou povinnost soudců dnes kritizovali někteří poslanci, kteří v tom viděli omezení nezávislosti soudů. Takové obavy vyslovil třeba stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil.

Dnešní parlamentní rozprava ukázala, že lidovecká novela nemá ve Sněmovně jednoznačnou podporu, ale nestojí proti ní ani jasná většina poslanců. Lidovec Pavel Severa vysvětlil, že její autoři chtějí chránit lidské životy, svobodu a důstojnost. Selhání při jejich ochraně oslabuje podle Severy víru lidí v to, že je stát dokáže chránit. Uvedl také, že zájem slušných občanů musí mít přednost před recidivisty. Mimo jiné řekl, že přes 11 procent recidivistů bylo trestáno více než pětkrát.

Přeceňování významu trestu pro prevenci kriminality zpochybnil Stanislav Křeček (ČSSD). Podle něj nejsou k dispozici žádná čísla, která by potvrzovala, že přísné tresty snížují kriminalitu. Upozornil, že každý pachatel počítá s tím, že nebude odhalen. Současně ale souhlasil s tím, že nynější výše trestů neodpovídá vývoji kriminality.