„Letní chřipky, jak se jim říká, ve skutečnosti nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě a způsobují obávané epidemie,“ vysvětluje MUDr. Petr Jirák, primář oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku pražské Nemocnice Na Homolce.

Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína.

Rychlé změny škodí

„Teplé počasí s sebou nese mnoho situací, kdy se člověk snaží své přehřáté tělo co nejrychleji ochladit. Jenže tím si způsobí teplotní šok, kterému organismus ne vždy dokáže čelit, vždyť s podobně rychlými změnami teploty, které by současně neprovázela změna ošacení, se běžně nesetkáváme,“ říká primář Jirák.

Když v zimě vyrážíme z teplé místnosti ven, většinou se dobře oblékneme. V létě to ale opačně funguje jen výjimečně. Příchod do klimatizované chladné místnosti z horka každý uvítá, ale neoblékne si hned svetr.

„To je pro tělo veliký šok. Například v klimatizovaných prostorách, kde snížíme teplotu na 20 stupňů Celsia, když teplota venku dosahuje 34 stupňů, je teplotní rozdíl celých 14 stupňů,“ upozorňuje Jirák.

Jak nejsnáze nastydnout

Jak se tedy nejsnáze dopracovat k nachlazení? Stačí vejít do klimatizovaného prostoru z letního horka a k tomu se napít pořádně studeného nápoje s ledem.

Na rýmu si zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z klimatizace. Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti a organismus onemocní.

Člověk někdy takový šok ustojí. Záleží na mnoha okolnostech, včetně toho, zda má dobrou imunitu, není oslabený a vyčerpaný nebo třeba po těžkém fyzickém výkonu.

Od lehké rýmy až po angínu

Pokud obranyschopnost v této chvíli selže, dostaví se typické problémy. Tedy nachlazení, virová, ale i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.

Asi nejčastější je v létě běžná rýma, která ale může právě pro opakované změny teplot přerůst v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin. Ten navíc bývá často spojen s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha.

Běžný virový zánět hltanu se škrábáním krku a zvýšenými teplotami se obvykle při samoléčbě sám upraví během několika dní. Někdy ale na sliznici prvotně poškozenou virovou infekcí nasedne další, tentokrát bakteriální zánět. Nejčastěji probíhá v oblasti krčních mandlí – vyvine se typická angína.