Hlavní obsah

Za desetinou nehod jsou psychopati, horko násobí počet chyb, říká psycholog

Až čtyři z deseti dopravních nehod lze přičítat únavě. Desetina bourajících řidičů jsou navíc podle dopravního psychologa Karla Havlíka „psychopati”, kteří nemají za volantem co dělat. V červenci na českých silnicích zemřelo 74 lidí, devět z nich poslední den měsíce. Minimálně na části z nich se tak mohlo podepsat i horké letní počasí.

Foto: Profimedia.cz

Desetina řidičů nemá podle psychologa za volantem co dělat (ilustrační foto).

Článek

Psycholog tvrdí, že mezi viníky nehod je zhruba pět až deset procent osob, které nejsou s to respektovat autoritu ani předpisy a za volantem jsou agresivní.

Aby řidič jezdil bezpečně, musí respektovat autority, nesmí být agresivní ani úzkostný, ani mít sklon k pití alkoholu či braní drog. Problém podle Havlíka je v tom, že psycholog zjišťuje u řidiče jen schopnosti reakce, nezabývá se jeho osobností.

"Tito problémoví řidiči mají kořeny v dětství. Většina pochází z disharmonických nebo rozvedených rodin a většina jsou takovéto problémové povahy," shrnul.

Změny počasí se projevují i ve statistikách nehod

Jak doplnil, vliv na bezpečnost jízdy mají i další faktory. "Osobnost řidiče je podstatná, ale únava, vedro, to vše má na řízení také vliv," potvrdil Havlík. Se změnami počasí se podle jeho slov mohou měnit tělesné i duševní funkce, násobí se počet chyb a prodlužuje doba reakce, prohlubuje tendence k prchlivosti a roztržitosti. Statistiky nehod rovněž potvrzují, že v tropických dnech a ve dnech před bouřkou je významně vyšší počet dopravních nehod.

Je-li venku kolem 30 stupňů Celsia, pak v kabinách motorových vozidel bez klimatizace bývá, i když se notně větrá, o třetinu víc. Záleží i na barvě vozidla, v tmavém panuje výheň.

Tělo reaguje na nadměrné teploty zrychlením krevního oběhu, vyšším tlakem, pocením. Potem ztrácí člověk až litr vody za den, krev houstne. Srdce musí vynaložit k zachování krevního oběhu více energie. Té se pak nedostává na výkon duševních funkcí.

Být neustále ve střehu

Dobrý řidič musí podle Havlíka neustále kontrolovat svůj stav i silnici a auto, být soustředěný. "Základem je sebekontrola, obezřetnost a předvídavost," zdůraznil.

Podmínky pro to, aby se řidiči ve svých schopnostech řízení zlepšovali, jsou podle Havlíka v Česku nastaveny. Každý má 12 bodů, za nedostatky v řízení je ztrácí. Od loňska, když policie přistihne řidiče pod vlivem alkoholu nebo drog, mu odebere na půl roku řidičský průkaz. Dostane ho zpět, až když obstojí v psychologických testech.

Reklama

Výběr článků

Načítám