Šabatová řešila případ, kdy úřady zamítly žádost registrovaných partnerů o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli. Vycházely přitom z ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, který bezvýjimečně zapovídá osvojení dítěte registrovanými partnery.

Ombudsmanka se proto podle svých slov zaměřila na posouzení otázky, zda zákaz osvojení registrovaným partnerem má objektivní a rozumný důvod.

Protiústavní ustanovení

„Poznatky, ke kterým jsem dospěla, naznačily, že otázky spojené s institutem registrovaného partnerství a osvojení registrovanými partnery jsou řešeny zejména z pohledu předsudků a falešných dojmů. Jelikož jsem nenalezla objektivní a racionální důvod, pro který by mělo být registrovaným partnerům znemožněno osvojení, a to ani mezi tvrzeními odpůrců osvojení registrovanými partnery, považuji ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství za protiústavní,“ uvedla.

Podotkla, že se podobnou problematikou zabýval i Evropský soud pro lidská práva, „přičemž dospěl k závěru, že samotnou sexuální orientaci uchazeče o adopci nelze považovat za legitimní důvod pro omezení jeho práva rozvíjet vztah s dítětem vhodným k adopci“.

„Stěžovateli nebylo dopřáno rovné zacházení ve věci osvojení dítěte, neboť mu byla kvůli sexuální orientaci upřena možnost osvojit dítě, aniž by byly objektivně posouzeny jeho předpoklady být osvojitelem. Dospěla jsem k závěru, že ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mělo by být jako protiústavní zrušeno,“ uzavřela ombudsmanka.