Projednávání jejích dvou sporů o vydání nemovitostí totiž trvalo české justici více než šest let. Jedná se o osmnáctý spor, který Česko ve Štrasburku od roku 1993 prohrálo, a osmý, ve kterém je důvodem prohry právě pomalost našeho soudnictví.

Houfová se u Okresního soudu ve Zlíně domáhala vydání nemovitosti na základě zákona o mimosoudních rehabilitacích. Soud ale její nároky zamítl a postupně tak učinily i další soudní instance včetně Ústavního soudu. Celé řízení trvalo přes 7 let a 8 měsíců.

Neúspěšná byla Houfová i v druhém sporu, kde požadovala, aby byla prohlášena za neplatnou smlouva o koupi nemovitosti. V tomto případě trvalo celé řízení více než 6 let a 4 měsíce. Štrasburský soud dospěl v obou případech k závěru, že délka řízení nebyla přiměřená, protože se nejednalo o složité kauzy.