Statistici ale zároveň upozorňují, že Česko má dlouhodobě jednu z nejvyšších rozvodovostí v Evropě. Současně klesá počet uzavřených sňatků a roste počet samostatně žijících mladých lidí.

„Na první pohled by čísla vypovídala o tom, že jsme jako Češi nekonvenční, ale to není zcela pravda. I třikrát rozvedený muž či žena vám potvrdí, že jejich nejvyšší hodnotou je stále funkční rodina, která by svým členům zajištovala zázemí a bezpečí,“ říká psycholožka Kateřina Irmanovová.

„Jen to zatím potřikrát nevyšlo, jak by mělo, takže to možná vyjde na napočtvrté, jednou se to povede! Neříkáme, kdy to vyjde, netvrdíme, že to musí být právě současná rodina,“ slyším často od klientů,“ řekla Právu.

„Hledám vztah, který by se blížil mojí představě,“ sdělila Právu rozvedená osmadvacetiletá Ivana.

Roste počet mladých singles

Jak připomínají ekonomičtí analytici, opakovat pokusy o založení rodiny podle našich představ umožňuje v řadě případů slušná ekonomická situace členů. Podle sociologů navíc postavení rozvedený/rozvedená ztratilo ve společnosti určitý pejorativní nádech.

Podle statistik bylo například v roce 1991 uzavřeno 71 tisíc manželství, rozvedlo se 29 366 z nich. V loňském roce bylo uzavřeno pouze 43 499 manželství, rozpadlo se 27 895 rodin.

V Česku roste i počet mladých singles. Odhadem je ekonomicky dobře zajištěných, vzdělaných, ale samostatně žijících mladých lidí mezi 20 až 39 lety kolem tří set tisíc.

„Prostě nemám chuť, pokud by to nevyšlo, podstoupit rozvodové tahanice o majetek, spory o děti,“ podotýká třicetiletý Pavel.

„Negativních příkladů kdy se rozpadají vztahy, je okolo mne hodně, aby mne varovaly. Ale samozřejmě, rodinu, hezký vztah bych chtěl,“ dodává.

Rozpor mezi snem a realitou

„Důvodem neshod v partnerství, které mohou vyústit v rozvod, je často rozpor mezi ideálem a následnou realitou,“ říká socioterapeutka Marie Macháčková.

„Naším společným ideálem bylo mít vlastní dům s terasou, na které bychom společně popíjeli kávu a kde by si hrály děti. Stavěli jsme ho pět let, kdy jsme jen dřeli, sháněli peníze, materiál, žádné hezké společné zážitky, prožívání. Manžel byl jako otec prakticky po celou dobu stavby nepřítomný. Teď sice již sedíme na terase, pijeme kávu, ale nemáme si co říci,“ říká čtyřicetiletá Dana.

Ženy tak opouštějí svoje partnery, kteří vydělávají, zabezpečují rodinu, ale jsou v rodině neviditelní, nepřítomní jako partneři a otcové. A naopak, muži vymění svoji manželku, se kterou z pracovních důvodů jsou jen pár hodin v týdnu, za svoji osobní asistentku, se kterou tráví podstatně více času.

Klesá schopnost kompromisů

Podle rodinných poradců klesá mezi partnery schopnost dosažení kompromisů, jeden chce dominovat nad druhým.

„Nebo jeden partner potlačí své hodnoty, přizpůsobí se, ale to rovněž dlouhodobě není výhodná pozice, která není zárukou stability vztahu,“ upozorňuje Macháčková. Důraz proto klade na příklad původní rodiny.

„Děti, které pocházejí z rodin, kde viděli hezký vztah, kde hádka vždy vyústila v dohodu, kde společně prožité chvíle měly větší hodnotu než peníze, jsou pro život ve dvojici v dospělém věku lépe připraveny,“ dodala.

Podle ekonomických analytiků se na statistikách sňatků a rozvodů projevuje také vliv ekonomické situace země, dostupnost bydlení, hrozba nezaměstnanosti i chystané zákony, které například zdraží podání návrhu na rozvod či zkomplikují majetková vyrovnání.