Jenže zároveň mu tentýž soudce neuznal žalobcem navrhovaný status tzv. spolupracujícího obviněného, a v případě pravomocného verdiktu by tak mohl pozbýt výsad v podobě ochranných bezpečnostních opatření před ostatními vězni.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Řeč je o expolicistovi Danielu Dimitrovovi, který v kauze Švábova gangu krátce po svém loňském březnovém zatčení začal úzce spolupracovat jak s vyšetřujícími detektivy z protimafiánského útvaru (ÚOOZ), tak se státním zástupcem, který mu pak v obžalobě zmíněný status přiřkl.

Doznání nebylo zcela pravdivé

Durdíkův senát ale žalobci vyhověl jen v mírnějším trestu, Dimitrovovo doznání totiž podle něj nebylo zcela pravdivé.

„Prokazatelně v mnoha aspektech lhal nebo svou roli zlehčoval, proto jsme ho neshledali spolupracujícím obviněným, ale nezastírám, že jeho přínos k rychlému a včasnému objasnění situace a zastavení další činnosti skupiny je, to je bez diskuse,“ zdůvodnil Durdík rozhodnutí.

Verdikt soudu není pravomocný a bude jej ještě přezkoumávat Vrchní soud v Praze.

Jenže pokud by odvolací soud potvrdil názor Durdíka na Dimitrova, stal by se jen „běžným“ odsouzeným bez nějakých nároků na ochranu před ostatními spoluvězni.

Přitíží mu minulost policisty

Ti takového člověka berou jako práskače a k podobným lidem se nechovají zrovna přátelsky. Obzvlášť za situace, kdy i díky jeho výpovědi dostali hned dva členové gangu včetně jeho šéfa Michaela Švába za dvojnásobnou vraždu a další zločiny doživotí. Stejně tak pověsti Dimitrova za mřížemi nepřidá ani fakt, že býval policistou.

„Obávám se, že až se Dimitrov dostane volně mezi spoluvězně, že mu nebude zrovna dvakrát dobře,“ řekl k tomu Právu Dimitrovův obhájce Tomáš Zejda.

A skutečnost, že by se Dimitrov mohl stát běžným vězněm, připustil i ředitel Vazební věznice Praha-Ruzyně Ivan Horák. Právě tam nyní obžalovaný zatím za přísných bezpečnostních opatření sedí ve vazbě.

„Pokud by odsouzený ztratil ten status, tak by to policie měla dát vězeňské službě na vědomí a podle mého názoru by se z něho stal normální vězeň,“ podotkl ředitel Horák.

Na dotaz Práva, jak by to tedy bylo konkrétně s Dimitrovem, odvětil, že jde o nepravomocně odsouzeného a že se k němu nebude více vyjadřovat.

Ani policie nemá zatím zcela jasno, jak to s Dimitrovem bude. „V současnosti má jiný režim kvůli tomu statusu, ale když o něj pravomocným rozhodnutím soudu přijde, stane se to u nás zřejmě poprvé,“ uvedl ředitel ÚOOZ Robert Šlachta.

Policie: Postaráme se o něho

Druhým dechem ale poznamenal, že policie nemíní Dimitrova nechat na holičkách.

„Určitě se budeme bavit (s věznicí) o nějakém zajištění jeho bezpečnosti, to stoprocentně, ale bude to na vězeňské službě, protože zákonem to není nijak upraveno,“ konstatoval Šlachta.

S vůbec prvními spolupracujícími obviněnými od ledna 2010, kdy se tento institut dostal do českých zákonů, přišla ještě za dob své štace v Ústí nad Labem také současná šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová.

Ve hře je také speciální režim

A ta si myslí, že i když dotyčný o tento status přijde, má stát dostatečné páky na to, jak ho ochránit, i když to zákon nijak neřeší.

„Speciální režim může dostat i osoba, která by mohla být ohrožena na životě a zdraví, i když jí ten institut padl, mechanismy na to jsou. Policie i státní zastupitelství to také mohou iniciovat,“ míní Bradáčová.

V ostatních případech, kterých pomalu přibývá, mívají uznaní spolupracující obvinění ve vězení zajištěnou dostatečnou ochranu před možným ohrožením.

„Jsou na to specializovaná oddělení s určitým režimem, vězni jsou odděleni od ostatních, taková je praxe, ale jde o citlivou záležitost, takže se k tomu dál nemohu vyjadřovat,“ dodal Horák.

„Takovému člověku se nabídne ochrana, věznice pro to má zvláštní režim,“ doplnil Horáka i šéf ÚOOZ Šlachta.