„Do té doby, než bude zákon změněn, je potřeba, abychom tento zákon respektovali,“ prohlásil ráno premiér Bohuslav Sobotka a připomněl, že ve Sněmovně dosud leží návrh jeho poslanců na prodloužení lhůt k přezkoumávání žádostí o navrácení majetku v rámci restitucí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Poukázal také na „historický paradox“, kde jako předseda vlády hájí tento zákon, byť byl ještě loni jako šéf nejsilnější opoziční strany hlasitě proti, mimo jiné proto, že nejsou dostatečně nastaveny kontrolní mechanismy pro navracení majetku a z hlediska objemu vydávaného majetku jde podle něj o nerealistický scénář.

Také předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš zákon o vydávání majetku církvím zkritizoval – zejména ale kvůli tomu, v jaké podobě byl přijat. Minulá vláda podle něj například není schopná vysvětlit, jak dospěla k částce, která má být církvím vyplacena.

„Vláda nedokázala vysvětlit, proč na lidech šetří a církvím rozdává,“ prohlásil a upozornil, že vláda Petra Nečase, již označil za Kalouskovu vládu, protlačila tento zákon proti jasné kritice občanů. „Politici, kteří mají hájit zájem státu, zde zcela selhali,“ uvedl.

Je podle něj nutné, aby Sobotkova vláda tyto nedostatky vyřešila, není však nutné kvůli tomu svolávat mimořádnou schůzi, která má podle něj sloužit k projednávání neodkladných zákonů a norem, jako je tomu v případě služebního zákona. „Informaci si můžeme vyslechnout na řádné sněmovní schůzi v září,“ řekl.

Sobotka chce zaúkolovat monitorovací výbor

Premiér zase navrhl obrátit se na letos zřízený vládní monitorovací výbor, který má v popisu práce kontrolu toho, jak probíhá vydávání majetku a jaké jsou dopady zákona. „Vládní monitorovací výbor je místo, kde bychom o všech těchto problémech kolem restitucí mohli diskutovat,“ řekl Sobotka.

Všechny připomínky, které strany mají, navrhuje shromáždit a předložit tomuto výboru. Sám by prý pak ještě vyzval předsedy jednotlivých klubů, aby doplnili k určitému datu i další připomínky. „Tuto agendu bychom jako celek postoupili na mimořádné jednání vládního monitorovacího výboru,“ uvedl. „Protože vládní monitorovací výbor je přesně ta struktura, která má kompetence k tomu, aby všechny tyto připomínky řešila,“ dodal.

Proti i Jurečka

Proti svolání mimořádné schůze se vyslovil také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Postěžoval si, že se na něj předsedové poslaneckých klubů stran, které chtějí tuto schůzi svolat kvůli informacím o průběhu restitucí, neobrátili s jakoukoli pochybností. „A dnes žádáte o schválení schůze,“ vzkázal jim a prohlásil, že musejí napřed znát detailně fakta, a pak je teprve možné vést o tématu diskusi.

Navrhl proto šéfům poslaneckých klubů, že jim zprostředkuje setkání například s ředitelem pozemkového úřadu a dalšími zasvěcenými lidmi, aby vyvrátil jejich pochyby o majetkovém vyrovnání. „Takhle se má vést konkrétní diskuse. Pokud máte nějaký problém, nějakou pochybnost, tak to napřed řešme na této úrovni a pak to teprve přenášejme na plénum Poslanecké sněmovny,“ uvedl.

Odpovědi a návrhy vládních představitelů navrhovatele nepřesvědčili, nicméně pro schválení pořadu schůze se před polednem našlo pouze 41  zákonodárců a schůze tak skončila.