Krajští funkcionáři soc. dem. a mnozí poslanci se totiž stále více shodují, že právě takováto reakce v kombinaci se Špidlovým mediálním a stále více také politickým neumětelstvím škodí jejich straně nejvíce. Ponechání Špidly v čele strany by proto podle nich mohlo přinést více škod, než kdyby ho přinutili odejít z postu předsedy ČSSD. Provést by se to mělo odepřením důvěry na ústředním výkonném výboru 11. července.

Někteří představitelé krajů Právu pod podmínkou anonymity sdělili, že míra jejich trpělivosti přetekla po pondělním večerním setkání politického grémia s krajskými šéfy. "On (Špidla) snad vůbec nepochopil, že už nejde ani tak o stranickou politiku nebo počínání vlády, ale že lidé jsou alergičtí osobně na něho," řekl Právu předseda jedné z vlivných regionálních organizací.

Špidla pak podle svědectví účastníků pokračoval ve stejném duchu i na včerejším poslaneckém klubu ČSSD. Řekl, že předstoupí před ÚVV s politickou koncepcí do konce volebního období a že vládní hospodářská politika je dobrá a není třeba ji měnit. "Naše základní teze je vycházet z realistické situace veřejných financí a nepřekročit z nějakých ideologických důvodů sociální citlivost. To se nám prozatím daří," zdůraznil Špidla po klubu i před novináři.

Zeman do Prahy?

"Takhle to dál nejde. Musíme lidem ukázat, že máme odvahu věci řešit - a Špidla svým chováním stále více dává najevo, že by všechno raději ponechal, jak je," řekl Právu jeden ze zákonodárců ČSSD.

Na ÚVV 11. července tak může dojít k přelomovému okamžiku pro soc. dem. "Čím dramatičtěji ta procedura proběhne, tím lépe pro ČSSD," dodal zmíněný poslanec. Ačkoli patří ke stoupencům expremiéra Miloše Zemana, prohlásil, že je smířen s tím, že po případném Špidlově odvolání bude třeba pověřit řízením strany prvního místopředsedu Stanislava Grosse.

"Mimořádný sjezd je technicky složitý. Před krajskými a senátními volbami by nebyl ani šťastný, a stranu musí do řádného sjezdu někdo vést," uvedl poslanec, který se ale přiznal, že dlouhodobě Gross není jeho favoritem. Sjezd podle tiskové mluvčí ČSSD Lucie Orgoníkové má proběhnout koncem března.

Situace se může ještě více zdramatizovat, protože mezi stoupenci Miloše Zemana se hovoří jako o hotové věci, že expremiér přijede zítra do Prahy, kde zůstane tak dlouho, jak bude zapotřebí, aby na místě ovlivňoval vývoj v ČSSD směrem k odvolání nejen Špidly, ale také Grosse.

Předseda se snaží odvolání ztížit

Špidla se však podle informací od poslanců všemožně snaží ztížit své případné odvolání. Zásadně nemluví o tom, že požádá ÚVV o důvěru, ale že předloží svou koncepci dalšího vývoje a nechá ÚVV, aby o ní hlasoval. Trvá přitom na tom, že toto hlasování by mělo být veřejné, čímž by přinutil mnohé členy ÚVV k přemýšlení, zda mají odhalit svůj skutečný vztah k předsedovi, který by nakonec odvolán být nemusel.

Proti této Špidlově iniciativě se však podle informací Práva nejméně ve dvou krajských organizacích chystají usnesení, která by žádala o běžný postup v personálních otázkách - tedy že by předseda a všichni místopředsedové požádali o důvěru a řešilo by se to tajným hlasováním. V tomto případě - podle mínění krajských funkcionářů a poslanců, s nimiž Právo mluvilo - je vysoce pravděpodobné, že Špidla důvěru nedostane.

Znamenalo by to, že bude vystaven tlaku, aby podal demisi i jako šéf vlády. Pokud by se zpěčoval, měl by podle informací Práva na stole demise řady soc. dem. ministrů, kteří by je zdůvodnili tím, že nemohou sloužit pod politikem, který ztratil důvěru své strany. Demise premiéra by znamenala odchod celé vlády a otevřel by se tak prostor nejdivočejším spekulacím o dalším vývoji.

Výhrůžkami vyloučit odpůrce si nepomohl

Špidla si u spolustraníků nepomohl ani výrokem na poslaneckém klubu, že uvažuje o návrhu na vyloučení těch členů ČSSD, kteří v kampani před eurovolbami záměrně poškozovali stranu. Jména odmítl upřesnit, poslanci se však shodují, že patrně měl na mysli stoupence Miloše Zemana. Jednoho z nich, předsedy soc. dem. v Praze 2 Václava Daška, se podle svědectví účastníků klubu vzápětí jmenovitě zastal Gross, který měl říct, že Dašek sice má jiné názory, ale jedná poctivě a záměrně neškodí.

Nakonec se dohady ustálily na tom, že Špidla mohl mít na mysli exposlankyni a někdejší organizační tajemnici soc. dem. Janu Volfovou, která Právu v první den voleb řekla, že svou stranu nevolila, protože podle ní neplní svůj program, ale dala hlas dvojce na kandidátce Nezávislých Janě Bobošíkové.

Volfová, kterou předsednictvo ČSSD vyřadilo ze senátní kandidátky na Vysočině kvůli podezření, že zavinila finanční nesrovnalosti na střední škole, kde byla ředitelkou, včera Právu vyvrátila dohady, že za Nezávislé také bude kandidovat do Senátu.

"Ano, bylo to tak, že jsem nejdříve dostala důvěru členů soc. dem., a pak mě vedení bez jakéhokoli ctění presumpce neviny z kandidátky vyřadilo. Ale není mým zvykem přebíhat, takže za žádný jiný subjekt kandidovat nehodlám," řekla Volfová.

Špidlovy narážky na vylučování oživily ve straně vzpomínky na precedenty minulých let, které byly vždy brány jako silové akce tehdejších šéfů ČSSD proti slabším soupeřům.

Již začátkem 90. let nechal vyloučit z ČSSD svého osobního a politického odpůrce Rudolfa Battěka tehdejší předseda Jiří Horák. Jeho nástupce Zeman na oplátku navrhoval vyloučení pro Horáka a další dva funkcionáře, kteří nesouhlasili s politikou nového šéfa - bývalého exilového soc. demokrata Přemysla Janýra, a svého soupeře o post předsedy na sjezdu v roce 1993 a nynějšího náměstka pražského primátora Jiřího Paroubka.

Tito soc. demokraté členy strany zůstali, ale poslanci Jozef Wagner a Tomáš Teplík, kteří podpořili návrh rozpočtu na rok 1997, jenž předložila tehdejší Klausova vláda, na Zemanův popud vyloučeni z ČSSD nakonec byli.