Politolog Daniel Kunštát podle ČTK míní, že v celé problematice jsou především dvě velké neznámé: vývoj uvnitř největší vládní ČSSD a další osud nejmenší vládní strany Unie svobody. Sociální demokracii čeká červencové zasedání ústředního výboru strany, na kterém bude předseda ČSSD Vladimír Špidla žádat o vyslovení důvěry. Unie svobody pro změnu musí nového předsedu hledat už nyní. Petr Mareš se totiž funkce šéfa strany vzdal k 26. červnu.

Vládu kromě vnitřních potíží trápí i opozice. Výkonný výbor ODS v pondělí vyzval vládu, aby požádala Sněmovnu o vyslovení důvěry. Ministři tak na úterní poslanecké schůzi prozatím neučinili. Komunisté naopak nabídli vládě podporu. Požadují za ni návrat sociální demokracie k volebnímu programu a odchod Vladimíra Špidly.

Ekonomové mají strach o reformy

Analytici, které oslovila ČTK, si myslí, že Špidlův tým neohrožuje ani tak rostoucí opoziční tlak, ale sami vládní politici. Rizikovým faktorem podle nich zůstávají nestraníci Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, kteří vystoupili z Unie svobody, nicméně zůstali členy jejího poslaneckého klubu. Dalším jazýčkem na vahách může být nezařazený Petr Kott.

Ekonomové se obávají, že oslabená vláda nebude pokračovat v reformách, protože se bude bát o přízeň voličů. Vládní strany se podle nich na podobě reforem ani neshodnou, protože budou nyní více hájit svůj program a nebudou přístupné ke kompromisům. Například unionisté tvrdí, že koaliční spolupráce má cenu jen tehdy, pokud vláda bude pokračovat v započatých reformách.

Jak by mohla padnout vláda

  • Vláda může sama požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Jestli Sněmovna tuto žádost zamítne, musí vláda podat demisi a prezident ji přijme. Pokud by vláda v takovém případě demisi nepodala, prezident ji odvolá. K vyslovení důvěry vládě stačí přítomnost třetiny poslanců (nejméně 67). K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
  • Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat písemně nejméně padesát poslanců. Pro vyslovení nedůvěry je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (101). Vláda v takovém případě opět musí podat demisi.
  • V takovém případě značně vzroste vliv prezidenta. Ten má právo dvakrát vybrat předsedu vlády dle své volby, přičemž není ničím omezen. Pokud žádný ze jmenovaných předsedů vlády nezíská pro svůj kabinet ve Sněmovně důvěru, je prezident vázán návrhem předsedy Sněmovny na jmenování předsedy vlády.

Co vede k předčasným volbám

  • Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem, jestliže poslanci nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Sněmovny.
  • K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.
  • Pokud by zasedání Sněmovny bylo přerušeno na více než 120 dnů.
  • Další z možností je přijetí ústavního zákona o zkrácení funkčního období Sněmovny.