Týdny se tak bude rozčvachtávat povolební marast, ve kterém kára ČSSD uvízla. Dost času pro opoziční strany, aby si sociální demokraty uštěpačně podávaly, dost času pro Špidlovy stranické kolegy "nejbližší a nejvěrnější", aby zjistili, zda už je Vladimír Špidla zralý na ránu do vazu a jak mu ji elegantně uštědřit. Jedno základní manažerské pravidlo říká, že i riskantní či dokonce špatný čin je lepší než nečinnost. A předseda vlády a strany je přece manažer obou! Kdybych byl jeho poradce, doporučoval bych, aby Sněmovnu požádal o důvěru co nejdříve, raději včera než zítra.

Samozřejmě že by to byl riskantní útěk dopředu, ovšem s dobrou šancí na úspěch. K vyslovení nedůvěry potřebuje opozice ve Sněmovně sto jeden hlas, zatímco důvěru potvrzuje pouhá většina přítomných poslanců. Opozice má k dispozici devadesát devět hlasů, koalice nejistý sto jeden. I když odběhlec z Unie svobody Tomáš Vrbík veřejně tvrdí, že pro něj "stojedničková" koalice skončila a snaží se vlísat do přízně ODS, může v případě hlasování o důvěře zafungovat princip vrabce v hrsti, lepšího holuba na střeše.

Nejen u tohoto vandrovního poslance. Nepochybuji, že i některým poslancům ČSSD "noha parou cválá" v touze vyjádřit Špidlovi nedůvěru. Jen kdyby nebylo onoho vrabce v hrsti, totiž poslaneckého mandátu. Při vyslovení důvěry vládě mohou si ještě možná dva roky užívat poslaneckého pašalíčku. Nikdo jim však nezaručí, že po příštích volbách opět mandát dostanou. Tak proč urychlovat volby? A kdyby navíc v klíčovém okamžiku chyběl nějaký poslanec KSČM? Úvaha možná poněkud kramářská, avšak v politice zcela legitimní. Případný zisk by byl obrovský.

Vladimír Špidla by významně upevnil své postavení ve straně. Sebral by propagační střelivo opozici. Uklidnil by svoji stranu. A v takto získaném čase by si mohl napsat domácí úkol na téma "Kdo jsou moji přátelé a jak proti mně bojují tvrzením, že mne nikdy nepodrazí". V případě neúspěchu by ztratil jen stejně už ztracené. Protože svist břitev, broušených jeho politickými přáteli, je už dnes slyšet dokonce z každých novin, o ministerských pracovnách ani nemluvě.

PRÁVO 15. června 2004