Podle verdiktu senátu ÚS se soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem jde o kontroverzní téma, ovšem pozemek sloužící jako veřejné prostranství, nelze jen tak vydat.

Restituenti tvrdili, že jde o bezdůvodné obohacení obce, na jejímž území pozemek leží. Taková interpretace je ale podle ÚS špatná.

Šlo o prostor v pražských Bohnicích

Ve sporu šlo o pozemek ležící mezi obousměrnou místní komunikací a rozsáhlým parkovištěm osobních automobilů na sídlišti v Bohnicích. Je osázen veřejnou zelení a tvoří přirozenou hranici mezi místní komunikací a parkovištěm.

„V ústavní stížnosti se argumentuje i skutečností, že v důsledku vydávání pozemků tohoto druhu pozemkovými úřady čelí hlavní město Praha v současné době značnému množství žalob podávaných nabyvateli pozemků – restituenty, kteří se domáhají plateb z titulu bezdůvodného obohacení v řádu desítek miliónů korun s tvrzením, že tyto pozemky jsou městem užívány,“ zrekapituloval soudce David.

Na situaci už dříve Právo upozornilo s tím, že od restituentů skupují pozemky sloužící jako například různé předzahrádky u panelových domů spekulanti, kteří pak pomocí žalob požadují po Praze milióny korun. „Proč by měla obec platit za prostranství, které jako veřejný statek může užívat každý?“ otázal se ale David.

„V případě konkrétní kolize vlastnického práva a veřejného zájmu je na dohodě restituentů a obcí, jakým způsobem tento atypický stav právně řešit. Nelze však konstatovat, že by užíváním veřejně přístupného prostranství došlo k bezdůvodnému obohacení na straně obcí,“ dodal David.