"Nejdříve vyčkáme oznámení oficiálních výsledků voleb a pak se obrátíme na Ústřední volební komisi s žádostí o oficiální informaci, zda doktor Železný byl zvolen či nikoliv. Pokud nám tuto informaci potvrdí, obrátíme se s žádostí o vydání na předsedu Evropského parlamentu," řekla Právu náměstkyně pražského městského státního zástupce Marcela Kratochvílová.

Jak upřesnila, jejich žádosti by se však týkaly jen těch Železného kauz, které zatím ještě nedoputovaly před soud. To jsou především čtyři případy, ve kterých je Železný spolu se třemi svými někdejšími právníky obviněn z poškozování věřitele, společnosti Central European Media Enterprises. Tyto kauzy již policie uzavřela a spis i s návrhem na obžalobu nyní studuje státní zástupce.

Dále se jedná o případ, ve kterém je Železný společně se svým bývalým právníkem Alešem Rozehnalem a čtyřmi akcionáři CET 21, Fedorem Gálem, Josefem Alanem, Vlastimilem Venclíkem a Petrem Hunčíkem obviněn z krácení daní ve výši téměř 54 miliónů korun v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti CET 21.

Zde policejní vyšetřování ještě stále pokračuje, neboť státní zástupce případ vrátil koncem letošního února k došetření. Poslední kauzou, ve které je Železný obžalován z pokusu o celní únik za 6,8 miliónu korun při dovozu šesti obrazů z ciziny, se ale již začal zabývat pražský městský soud. S žádostí o vydání Železného se proto na předsedu EP bude muset obrátit předseda senátu Dušan Paška.

Souhlasit musí plénum

Šéf EP žádosti postoupí k posouzení právnímu výboru europarlamentu, který buď zrušení imunity doporučí, nebo ne. Nakonec rozhodne plénum. Podle vyjádření ředitele informační kanceláře EP Bernda Kunzmanna by parlament vydání poslance neschválil tehdy, pokud by záležitost, v níž je poslanec stíhán, měla politický charakter.

"V každém případě by ale vydal ke stíhání poslance, který zavinil autonehodu a chtěl by utéci před odpovědností, nebo kdyby šlo o krádež, podvod či jinou trestněprávní záležitost," uvedl Kunzmann. Na žádost německé justice například europarlament 6. října 1998 odňal imunitu francouzskému poslanci Jeanu-Marie Le Penovi.

Mnichovská prokuratura ho pak mohla stíhat za jeho výroky znevažující genocidu Židů za druhé světové války. Žádost nejprve projednal právní výbor EP a zrušení imunity doporučil a plénum pak o zrušení imunity rozhodlo.

Le Pen pak mohl být souzen a v roce 1999 v Německu za své výroky dostal pokutu. Týž poslanec také, kvůli jinému případu, přišel v roce 2000 o mandát. Ve Francii byl totiž odsouzen ke ztrátě volitelnosti za to, že před tamními parlamentními volbami v roce 1997 inzultoval před objektivem kamery kandidátku za Socialistickou stranu.