Článek
Vědci zjistili, že vliv na růst tohoto typu nádoru mají kromě vlastních nádorových buněk i nenádorové buňky v jeho okolí. Určili také geny, které se podílejí na výměně informací mezi nenádorovými a nádorovými buňkami, a přišli na to, že produkty těchto genů je možné zablokovat a potlačit tak tu činnost nenádorových buněk, která podporuje růst nádoru.
Na objevu spolupracoval tým vědců Anatomického ústavu, Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Čelistní a obličejové chirurgie krku 1. lékařské fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jak upozornil přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana, zavedení možné nové léčby do praxe bude během na dlouhou trať.
„Pokud bychom byli úspěšní, pak by vývoj, testování a schválení nové léčby trval minimálně 10 až 15 let,“ uvedl Smetana a vyzdvihl spolupráci se stovkou pacientů, kteří dali v souvislosti s výzkumem souhlas s využitím vzorků tkání.
Patentovaný objev by mohl pomoci odhalit podobné mechanismy u maligního melanomu, který patří mezi nejzhoubnější kožní nádory. Vědci se domnívají, že by se nové poznatky daly pravděpodobně aplikovat i na zákonitosti hojení ran, což by mohlo pomoci i při léčbě chronických poranění.