Poslanci odsouhlasili například pozměňovací návrh, který vyjímá z působnosti zákona předsedu Českého statistického úřadu nebo Generální štáb Armády České republiky. Souhlasili také s tzv. pojistkou proti extremismu, která nařizuje úředníkům, že musí postupovat v zájmu České republiky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Vyšli vstříc také absolventům moskevské školy pro diplomaty MGIMO, kterým hrozilo, že by jim přijetí služebního zákona zkomplikovalo přístup do vyšších funkcí. Zákon totiž neuznává vzdělání na podobných sovětských školách za plnohodnotné vysokoškolské vzdělání. Poslanci ale odsouhlasili výjimku právě pro MGIMO.

Schválen byl také pozměňovací návrh, aby se do požadované tříleté praxe pro úředníky zahrnovala také doba rodičovské dovolené, naopak neprošel návrh, aby úředníci s více než 20letým služebním poměrem měli nárok na týden dovolené navíc. Prošel ale návrh, který zvyšuje tzv. prostupnost, a úředníci z obecních a krajských zastupitelstev mají podle něj mít možnost ucházet se o vyšší funkce ve státní správě.

Nejvyšší funkce až za 17 let? Zlobila se opozice

Odpůrci zákona z řad opozice na jednání výboru protestovali například proti „zakonzervování“ státní správy. Poslanec TOP 09 Jan Farský si stěžoval na to, že se do státní služby dá vstoupit takzvaně „zvenku“ jen na nejnižší úrovni a další kariérní růst může být zdlouhavý. „Bude to trvat třeba i 17 let, než se člověk dostane do vyšších pozic,“ řekl a upozornil, že v takovém případě to bude výhoda spíš pro úředníky, kteří nebudou příliš aktivní, aby třeba něco nezkazili, než pro ambiciózní a kvalitní lidi.

Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier ale poukázal na nutnost určitého kariérního růstu. Není podle něj nic zvláštního, že cesta na špičkovou úroveň zabere řadu let. Naopak ocenil kritéria, díky kterým se do státní služby dostanou kvalitní pracovníci.

Opozice toto zase označovala za negativum, když podle ní lidé vzhledem k tvrdým podmínkám nebudou chtít do státní služby nastoupit. „Lidé do té státní správy nebudou chtít chodit,“ měl jasno například Marek Černoch (Úsvit).