Před týdny působil jako předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu, který nyní Ústavnímu soudu návrh poslal.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ústavní soud podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové nebude vydávat v kauze předběžné opatření. Zvolení europoslanci tak 1. července nejspíš nastoupí svůj mandát. Pokud ÚS rozhodne, že pětiprocentní klauzule byla protiústavní a omezovala politickou soutěž, situace se bude řešit až po vynesení verdiktu.

Šimíček je ve funkci ústavního soudce nový, dosud však proslul odvážnými rozhodnutími právě na Nejvyšším správním soudu. V roce 2010 například v čele senátu NSS zdůvodnil rozpuštění Dělnické strany. Prohlásil, že je „populistická, homofobní, šovinistická a vykazuje rasistické sklony a ohrožuje demokratický systém státu“. Rozhodnutí posvětil tehdy i Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva.

I věci, které obecně asi etické nebyly, ještě a priori neznamenají, že se porušují volební zákonyVojtěch Šimíček

V prosinci 2012 Šimíček předsedal senátu NSS, který řešil stížnosti týkající se registrace kandidátů pro volbu prezidenta republiky. Tehdejší sporný výklad ministerstva vnitra, který při kontrole podpisů na petičních arších označil za protizákonný. Do bitvy o Hrad díky tomu Šimíček vrátil Janu Bobošíkovou.

Zeman: Vstoupil do mého srdce

Ani po prezidentských volbách se Šimíček nebál odvážných slov proti již zvolenému prezidentu republiky. Volební senát Nejvyššího správního soudu při přezkumu výsledků uznal, že některá tvrzení Miloše Zemana v kampani se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická, a dokonce lživá. Nedošlo však podle senátu k ničemu, co by si vyžadovalo zrušení voleb.

(Šimíček) vstoupil do mého srdce větou, že ne každý hloupý zákon je nutně protiústavníMiloš Zeman

„Volební senát není soud, který rozhoduje jenom podle etických a morálních kategorií. I věci, které obecně asi etické nebyly, ještě a priori neznamenají, že se porušují volební zákony,“ uvedl tehdy Šimíček.

Zemana si kritikou proti sobě kupodivu nepoštval, prezident ho naopak navrhl a po schválení Senátem jmenoval ústavním soudcem. [celá zpráva]

„Nelze tvrdit, že bych s touto kritikou souhlasil, pane Šimíčku. On je velký rozdíl mezi úmyslnou a neúmyslnou nepravdou,“ řekl.

Nicméně soudcova razance jej oslovila a věří, že s ní bude soudit i další případy. Prezident dokonce prohlásil: „...(Šimíček) vstoupil do mého srdce větou, že ne každý hloupý zákon je nutně protiústavní.“

Prezident republiky Miloš Zeman (vpravo) Vojtěcha Šimíčka ústavním soudcem.

Prezident republiky Miloš Zeman (vpravo) jmenoval Vojtěcha Šimíčka ústavním soudcem.

FOTO: Michal Doležal, ČTK

Šimíček je ústavním soudcem od 12. června. Do nového prostředí však zcela nevstoupil. V letech 1997 až 2003 byl totiž asistentem ústavního soudce Vojena Güttlera. Nastoupil k němu dva roky poté, co dokončil postgraduální studium práv na Masarykově univerzitě v Brně. Zde se v roce 1989 ještě jako student podílel na založení Mezinárodního politologického ústavu.

Nevyslyšených je víc než voličů ANO

Dvanáctistránkový návrh Nejvyššího správního soudu zaslal Šimíčkovi předseda volebního senátu Jan Passer. V dokumentu vysvětluje, že ČR sice z hlediska evropského práva má možnost mít pětiprocentní klauzuli pro vstup do Bruselu, ale jen v případě, že není dotčen poměrný charakter volebního systému.

V případě evropských voleb podle Passera k tomuto dotčení dochází. „Vzhledem k omezenému počtu mandátů a k tomu, že mandát není dělitelný, bude přirozeně vždy existovat skupina nereprezentovaných voličů malých stran. Avšak v důsledku aplikace uzavírací klauzule vzrostl v letošních volbách do Evropského parlamentu počet platných, ale nezohledněných hlasů na 301 245, tedy na 19,88 % z celkového počtu platných hlasů,“ dodal.

NSS navíc zdůraznil, že podíl nezastoupených voličů tak přesáhl dokonce i volební zisk nejúspěšnější strany ANO, která získala 244 501, tedy 16,13 % platných hlasů.

Z podobných důvodů proto ještě před volbami zrušil klauzuli pro vstup do Evropského parlamentu i soud v Německu.

Aby český Ústavní soud mohl následovat jeho příklad, muselo by se pro vyslyšení návrhu vyslovit devět soudců z 15. Otázka pak je, zda by se zrušení klauzule vztahovalo i zpětně k uplynulým volbám, nebo by se vztahovalo až na volby příští.