Cena opravy vozidla byla vyčíslena na 78 616 Kč, motoristovi však byla uhrazena pouze částka 55 691 Kč s tím, že opravou došlo ke zhodnocení vozidla o částku 22 925 Kč.

ÚS však odmítl argumentaci odvolacího soudu, který výši vzniklé škody snížil o 50 procent ceny všech nových dílů bez ohledu na to, zda byl stěžovatel jejich získáním reálně obohacen.

Ústavní soud konstatoval, že řidiči bylo ono tzv. zhodnocení vozidla v podstatě vnuceno. „Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směrovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky,” uvedli soudci.

„Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl odpovídající stářím dílu, který byl během nehody poškozen,” konstatoval soud.

Případ se vrátí k opětovnému projednání městskému soudu v Praze.

Porovnejte si jednotlivé nabídky povinného ručení.