Prezident hovořil jak o historických souvislostech konfliktu, o němž po jeho skončení nikdo nevěřil, že by se mohl opakovat, i o současnosti, která je poznamenána napětím na Ukrajině, konfliktem v Iráku i přetrvávajícími problémy například v Afghánistánu.

Miloš Zeman připomněl, že politika usmiřování po první světové válce paradoxně napomohla ještě horšímu konfliktu. Právě po skončení války pak vznikla i trojice diktatur, které poznamenaly svět na dlouhou dobu dopředu – komunistické v Rusku, fašistické v Itálii a nacistické v Německu.

Svoboda a mír nejsou samozřejmost

Slabost tehdejších mezinárodních institucí dal Zeman do kontrastu s pozdějšími strukturami, které po druhé světové válce pomohly zabránit dalšímu konfliktu. Vyzdvihl především integraci Evropy a roli Evropské unie.

Prezident neopomněl připomenout svou hrdost na české vojáky, kteří v zahraničních misích v Afghánistánu i jinde bojují za svobodu.

„I za mír i za svobodu se musí trvale bojovat,” zdůraznil a dodal, že vedle diplomatických a ekonomických sil nezbývá někdy než použít také vojenskou sílu. ČR by proto měla dbát svých závazků k NATO i EU, neboť obě instituce nám podle něj zajišťují bezpečnost.

„Pokoj všem padlým, mír na zemi všem lidem dobré vůle,” zakončil prezident.