V dospělosti je často provázejí konflikty na pracovišti. Až dvě třetiny vybodovaných řidičů pak mají potíže v mezilidských vztazích a jsou nejméně jednou rozvedeni.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Toto šetření proběhlo od roku 2011 do začátku roku 2014 v souvislosti s dopravně-psychologickým vyšetřením řidičů – žadatelů o vrácení řidičského oprávnění.

„Za společného jmenovatele dopravního charakteru u většiny vybodovaných řidičů je možné považovat náznaky nestandardní a disharmonické osobnostní struktury s akcentovaným egocentrismem a se sklony k agresivně impulzivním reakcím,“ vysvětlil Právu dopravní psycholog Karel Havlík.

To podle psychologů znamená nedostatečnou sebekontrolu, pokleslou účinnou kapacitu rozumu s rozumovým selháváním a nezodpovědností i nepoučitelností.

Hledá se důvod takového chování

K dalším projevům patří pohrdání autoritou včetně neúcty k hodnotám a k lidem a s tendencí opakovat stejné chyby. U některých jedinců nelze vyloučit ani podezření na poruchu osobnosti.

V rámci prevence bezpečnosti silničního provozu jsou v souladu se zákonem dopravně-psychologicky vyšetřováni takzvaní vybodovaní řidiči, kteří žádají o vrácení odebraného řidičského oprávnění.

Jde o kategorie rizikových řidičů, kteří se nepřizpůsobují formálním i neformálním pravidlům a soustavně ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tyto specifické skupiny řidičů vyžadují i specifické dopravně-psychologické posuzování způsobilosti.

Výsledky výzkumu potvrdily, že nepřizpůsobivé dopravní chování má kořeny v dětství, zpravidla v neúplných a rozvrácených rodinách – zjistilo se to přibližně u poloviny zkoumaných osob. Podstatný vliv v dopravním chování má také nápodoba, tedy opakování toho, jak se za volantem chovali rodiče. Ve studii tak bylo prokázáno i takzvané sociální dědictví.

První signály už ve škole

Ukázalo se například, uvádí výzkum, že přes dvě třetiny dopravně-psychologicky vyšetřovaných řidičů jsou jednou i vícekrát rozvedeni, více než třetina byla trestána za přečiny a násilné trestné činy nebo vězněna.

Většina měla problémy s chováním již ve škole, někteří byli strůjci šikany, mnozí od dětství pili alkohol, s kouřením začali kolem 10. roku věku, s drogami zpravidla od 14 let. Po dobu školní docházky měli zhoršený prospěch, opakovaně dostávali snížené známky z chování, nedokončili základní, učňovské nebo střední školy atd.

V dospělosti měli mnozí nepřizpůsobiví vybodovaní řidiči v porovnání s neproblémovými potíže s uplatněním a s pracovní pozicí. Během pěti let vystřídali například šest zaměstnavatelů, nebyli schopni najít adekvátní pracovní uplatnění. Často vyprovokovali konflikty na pracovišti.

Vybodovaní muži převažují nad ženami 

Přestupky za alkohol měli nejčastěji řidiči ve věku 22 až 36 let. Přestupky za drogy se vyskytovaly ponejvíce u řidičů ve věku 21 až 25 let. Přestupky za nehody měli častěji řidiči ve věku 24 až 40 let. Přestupky za maření úředního rozhodnutí, například za jízdu bez řidičského oprávnění, měli nejvíce řidiči a řidičky věkové kategorie od 22 do 26 let.

U problémových řidičů převažovali muži před ženami v poměru 1:20. Převažovala řidičská praxe od čtyř do osmi let.