- Plentu si soudružka může udělat z deky, zažertoval předseda, když shledal, že si unikající volička pro zvýšení dojmu dokonce vlezla do postele, - a my se navíc votočíme!

- Jenže problém je v tom, řekla nečekaně, - že my volit nechceme, a proto nebudem ani tady.

Slavný představitel filmového Boháčka se za plentu ani nenamáhal, - Já vám tu práskačku škrtnu hned na stole! pravil o kandidátce- ženě hrdiny Julia Fučíka, svědkyni při procesech usvědčených už jako krvavé divadlo. Na úpění komise, že tím okrsku zkazí stoprocentní výsledek, dodal, - Já myslel, že jdu k volbám, tak vona je to soutěž? Pak už si zahrál jenom v bytovém divadle Vlasty Chramostové.

Takových soutěží se tehdy účastnili skoro všichni, ať sedí dnes na Borech nebo na Hradě. Byl to stejně rozšířený jev, jakým je teď, že se ke svobodným volbám chodí míň a míň. Jeden důvod: Jsou to všecko lumpové! Druhý: Můj hlas to stejnak nevytrhne!

Jenže... poslední prezident Spojených států byl prakticky zvolen hrstkou hlasů z Floridy, které rozhodly souboj desítek miliónů... a podobně viděli hosté opouštějící v noci německé velvyslanectví v Praze na obrazovkách jako kancléře ještě křesťanského sociála Stoibera, zatímco ráno už slavil vítězství sociální demokrat Schröder...

Tak dramatické volby jsou ovšem výjimkou, všední volební den bývá až příliš nudný. Většině voličů chybí strana, která by právě jim mluvila ze srdce a vedla ruku k urně sama; ty, co se vemlouvají, jim v lecčems nevoní, proč tedy neukázat záda rovnou všem?

Proto: I nehlas je totiž hlas a má dokonce často váhu dvou, když chybí těm přinejmenším slušnějším proti populistům a radikálům, kteří tradičně zmobilizují své řady, aby přebili kvalitu množstvím. Každý hlas je adresný, zatímco každý nehlas posiluje obecnou nevypočitatelnost budoucích poměrů, protože je volbou hlava nehlava.

Kdo nestačil zažít demokracii v mládí až k jejímu hořkému konci zaviněnému právě špatnou volbou, je čerstvě zmaten její pomalostí, těžkopádností, zdánlivou neúčinností. Jenže "nejlepším ze špatných systémů" se kdysi stala a zůstává pro svou špičkovou vlastnost, kterou nabízí jako jediná: umožňuje pravidelně nově rozdat karty. Kdo tu svou nevynese, nechává talón i sebe na pospas živlům.

Autor je spisovatel