Předloni dojednanou výjimku Sněmovna projednávala už loni v červnu, v dokončení schvalovacího procesu ale zabránilo její rozpuštění. Souhlas s výjimkou tak za český parlament dal zatím jen Senát, a to jednomyslně loni v červnu. Kvůli volební proměně Sněmovny dostal smlouvu k novému rozhodnutí.

Výjimku si vyjednali Irové poté, co před šesti lety na první pokus odmítli v referendu lisabonskou smlouvu, která upravuje pravidla fungování EU. Rozhodnutí změnili až v druhém plebiscitu v říjnu 2009 poté, co se státy EU za českého předsednictví zavázaly poskytnout Irsku záruky, které získaly formu Protokolu o obavách irského lidu týkajících se lisabonské smlouvy.

Bývalá vláda premiéra Petra Nečase (ODS) s protokolem souhlasila už předloni v květnu, ministři se ale rozcházeli v názoru na to, jakým způsobem by měl Parlament protokol schvalovat. Ministerstvo zahraničí se neúspěšně klonilo k tomu, že k souhlasu by stačila aktuální většina, neboť protokol nepřenáší české pravomoci na evropskou úroveň. Vláda ale nakonec doporučila schvalování ústavní většinou, protože protokol znamená doplnění lisabonské smlouvy.

Na české výjimce už vláda netrvá

Pochopení pro irské požadavky měl také někdejší prezident Václav Klaus. Naopak česká výjimka týkající se poválečných dekretů, kterou prosazoval Klaus, zůstala jen ve formě příslibu.

Dojednat se ji nepodařilo a současná vláda už na ní netrvá. Její případné schválení českým parlamentem již dříve zablokovala ČSSD, která má většinu v Senátu.