Hlavní obsah

Válková zastavila tendr na náramky, náměstek jí prý tají podrobnosti

• Aktualizováno

Ministryně spravedlnosti Helena Válková v pondělí zastavila tendr na nákup náramků, které by monitorovaly pohyb lidí, jímž bylo soudem uloženo domácí vězení. Její náměstek Pavel Štern už během dne podal na policii kvůli tendru trestní oznámení. Válková tvrdí, že pochybuje o transparentnosti výběru, Štern prý odmítá o řízení poskytnout jakékoliv informace, ačkoliv je ostatní lidé z vedení ministerstva včetně Válkové chtějí znát.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO)

Článek

„Z tohoto důvodu nemohu jako ministryně spravedlnosti převzít za tento projekt odpovědnost,“ řekla Válková. Doplnila, že jde o natolik významnou zakázku, že není možné, aby vzbuzovala od počátku sebemenší pochybnosti.

Už na počátku června na poradě se ministryně a náměstci (s výjimkou náměstka Šterna) pozastavili nad uvažovanou vysokou cenou a následně požádali náměstka Pavla Šterna o podrobnější dokumentaci. Tu však podle ministryně Štern odmítl poskytnout, a tak se podle svých slov obrátila s žádostí o sdělení postupu, jak získat informace z průzkumu trhu, na ředitelku Probační a mediační služby Jitku Čádovou.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

První náměstek ministryně Robert Pelikán k případu řekl, že je zcela přirozené, že ministryně a její náměstci chtějí mít informace o postupu v tendru, který je mezi největšími v rezortu. „Je naopak podivné, že nám jsou informace upírány,“ dodal Robert Pelikán.

Štern to vysvětlil tím, že si Probační a mediační služba dělala průzkum trhu a zavázala se, že nabídky nedá z ruky

Stěžoval si médiím 

Štern si podle serveru lidovky.cz stěžoval na to, že ministryně vydává v souvislosti s tendrem nestandardní pokyny. Mínil tím právě její žádost o podrobnosti o tendru v resortu, který vede. [celá zpráva]

Válková se proti sdělením Šterna ve sdělovacích prostředcích ohradila. Šíření těchto zcela nepodložených informací, které „vnášejí neklid do rezortu“, považuje  za „krajně nezodpovědné jednání“.

Alternativní trest domácího vězení existuje v českém právu od ledna 2010.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám