Článek
Jestliže se v roce 2002 žádné politické aktivity nezúčastnila zhruba polovina Čechů, v roce 2010 to byly již dvě třetiny. V roce 2002 bylo ochotno pracovat v politické straně pět procent lidí, v roce 2010 již jen dvě procenta.
Veřejně nosit znak kampaně je ochotno jen necelých pět procent lidí. Vyplývá to z posledního mezinárodního průzkumu Hodnoty, postoje, chování, který proběhl v rámci projektu European Social Survey Sociologického ústavu Akademie věd.
Zájem jen o petice
Z celoevropského pohledu jsou politicky nejaktivnější občané v severských státech. Ale i tam už dochází k odklonu od politických aktivit v politických stranách a příklonu k účasti na jednorázových, monotematických politických akcích.
| Nezájem o politické aktivity (v %) | ||
|---|---|---|
| země a podíl občanů | rok 2002 | rok 2010 |
| Portugalsko | 80 | 88 |
| Česko | 56 | 67 |
| Německo | 46 | 41 |
| Francie | 43 | 44 |
| Velká Británie | 42 | 57 |
| Švýcarsko | 39 | 49 |
| Švédsko | 35 | 31 |
| Norsko | 33 | 32 |
| Zdroj: projekt European Social Survey | ||
Místo práce v politických stranách roste v Česku v současnosti zájem podepisovat různé petice (17 procent dotázaných) a zapojovat se do veřejného dění v jednorázových veřejných protestních akcích. Hlavní formou účasti na veřejném a politickém dění tak zůstávají volby.
K posledním volbám do Evropského parlamentu přišlo ale jen přes 18 procent občanů. Jen o něco vyšší je účast v senátních volbách. Část lidí, kteří se chtějí politicky prosadit, se radikalizuje. Často podporují nově vznikající strany a hnutí bez minulosti. Pokud ale nepřináší jejich podpora rychle efekt, zájem postupně ztrácejí.
Hlavně přes média
Přesto se lidé obecně o politiku zajímají, hlavně přes média. To, jak upozorňují sociologové, ale neznamená, že jsou automaticky ochotní se přímo angažovat. Sledování politického dění má význam především při volbách, kde může ovlivnit postoje lidí.
Obdobné trendy v letošním roce potvrdil i průzkum CVVM, kdy pro politickou stranu by nikdy nepracovalo 92 procent dotázaných, ale většina společnosti má zájem o to, co se ve společnosti děje. Největší zájem veřejně se angažovat je podle průzkumu v organizacích, které působí v oblasti sportu.
Cesta z pasivity
Štáby politických stran se většinou shodují v tom, že je třeba zejména mladé lidi jako potenciální voliče vytrhnout z letargie a probudit v nich zájem o veřejné dění, příliš se jim to ale nedaří.
Například vznikl projekt Municipalita, který si klade za cíl vtáhnout studenty středních škol do problematiky komunální politiky.
Někteří politici vycházejí z toho, že by pomohlo snížit věk, který umožnuje volit, na 16 let, nebo snížit pětiprocentní hranici, umožňující vstup do oficiálních politických institucí, jako je Sněmovna či Senát. Větší zájem o politiku mají povzbudit i kvóty pro ženy.
Pozornost politických stran vzbuzují i výsledky výzkumů, kdy se ukazuje, že příslušnost k určitému náboženství či společenství na sociálních sítích se následně projevuje ve větší ochotě přímo se ve veřejném dění či politice angažovat.
Míra nespokojenosti zatím není tak velká
Míra nespokojenosti totiž v Česku zatím není tak velká, aby lidé volili jiné formy protestu než legální a řádné volby. Ale ani tak k volbám nechodí drtivá většina společnosti.
Politické strany zatím nechávají stranou celou společenskou skupinu žen. To se ukazuje jako fatální chyba.
Ženy ve vyspělých západních demokraciích rozhodují volby, stále více se dobrovolně angažují v politice. V Česku ale oficiálně o účast v politice mají zájem především muži v mladším a středním věku a vzdělanější lidé. Muži častěji demonstrují, ženy častěji podepisují petice.