Záminkou pro zničení Lidic byl dopis, v němž se ženatý dělník Václav Říha chtěl rozejít s Annou Marusczákovou. List se nakonec dostal až do rukou gestapa, které v té době marně pátralo po stopách vedoucích k dopadení atentátníků.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Říhova slova „co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal” byla vyhodnocena jako možná stopa. Když následně zadržená Marusczáková při výslechu uvedla, že ji milenec požádal, aby rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna, o němž se vědělo, že odešel zahraničí, získali nacisté potřebnou záminku. Žádné stopy svědčící o zapojení obyvatel do odboje nebo atentátu však nenašli.

Státní tajemník Karl Hermann Frank, který po celou dobu trvání Protektorátu aspiroval na post říšského protektora, se bez ohledu na fakta rozhodl prokázat rozhodnost a navrhl Adolfu Hitlerovi vypálení Lidic a srovnání obce se zemí.

Pomník dětských obětí války od sochařky Marie Uchytilové, který vytvořila se svým manželem Jiřím Hamplem.

Pomník dětských obětí války od sochařky Marie Uchytilové, který vytvořila se svým manželem Jiřím Hamplem.

FOTO: Petr Horník, Právo

Obec byla obklíčena již 9. června večer. Následující den ráno byla postřílena většina mužů. Další exekuce proběhly v následujících dnech, neboť někteří obyvatelé byli v inkriminovanou dobu mimo obec. Ženy a část dětí skončily v koncentračních táborech. Po válce se podařilo dohledat 17 dětí, které byly předány na převýchovu do Německa a mohly se tak vrátit k příbuzným.

Běsnění nepřežilo 340 obyvatel. Šlo o 192 mužů, 60 žen a 88 dětí.

Masakr, jímž se nacisté nikterak netajili, nezůstal bez odezvy. Několik obcí v latinské Americe, USA či Austrálii se na protest proti barbarství nacistů přejmenovalo na Lidice. Krátce nato FrancieVelká Británie zneplatnily Mnichovskou dohodu, o což po celou dobu usilovala československá vláda v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Díky tomuto kroku mohlo být obnoveno Československo předmnichovských hranic.

Trosky vypálené obce

Trosky vypálené obce

FOTO: Profimedia.cz

Po válce byly Lidice obnoveny. Území, na němž stála obec původně, bylo označeno za kulturní památku a na jeho místě vznikl památník.

Lidice nebyly jedinou obcí, kterou stihl za druhé světové války takovýto osud.  Vedle českých Ležáků jde například o francouzskou obec Oradour-sur-Glanc, ukrajinský Český Malín či Ostrý Grúň na Slovensku.